Sýrie.
Světový potravinový program OSN v úterý oznámil, že kvůli nedostatku fondů zastavuje potravinovou pomoc syrským uprchlíkům, kteří se uchýlili do sousedních zemí – Turecka, Libanonu a Jordánska. Pro více než milion sedm set tisíc lidí tak nastala ještě krutější zima. V samotné Sýrii Organizace spojených národů podporovala potravinovými kupony více než čtyři miliony syrských občanů, avšak nyní je nucena také tyto dávky snižovat. Trýzněné zemi nadále pomáhají katolické charity a řeholníci, jak ze severosyrského Aleppa potvrzuje biskup řecko-melchitské církve,
Jean Clement Jeanbart:
“Mladí lidé – ale také starší, kněží, biskupové a vůbec všichni – pomáhají při organizaci a rozdílení potravinové pomoci. Nejpočetnější jsou ovšem mladí, kteří jako dobrovolníci pracují v každé farnosti a distribučním středisku. Pomoc je určena všem – možná ještě více muslimům, než křesťanům. Mezinárodní katolické organizace totiž naléhají, aby se pomoc dostala opravdu všem bez rozdílu. A tak při dělení křesťané dostanou skutečné minimum. Přijímáme to však jako znamení bratrství, solidarity a úcty. Jako biskupové se všemožně snažíme, abychom pomohli zejména křesťanům. Osobně vynakládám velké úsilí na pomoc katolíkům, aby i nadále odolávali pokušení odsud odejít.“
Křesťanské společenství je tedy jakýmsi opěrným bodem pro zmučené město…
“Nepochybně! Je znamením solidarity, lásky a milosrdenství. Církvi je to skutečně ke cti a vede to k velmi pěkné představě o jejím přátelství, o dobrotě křesťanů z celého světa a jejich vnímavosti. Právě v těchto dnech jeden z našich kněží spolu s jedním muslimem zorganizoval přednášku. Šel jsem na ni s dalšími našimi kněžími a bylo tam přítomno hodně muslimů. Setkání bylo pěkné a svědčilo o dialogu a bratrství. Doufejme, že nám tyto postoje přinesou také bezpečí.“
Obyvatele Aleppa sužuje hlad a válečné utrpení. Pokračuje tamní křesťanská komunita ve slavení liturgie, udílejí se svátosti?
“Ve všech společenstvích různých obřadů a různých církví se slaví stovky křtů. Svateb o něco méně, ale stále tu jsou. Také liturgických slavností je stejně jako dříve, zrušili jsme možná jeden nebo dva termíny, protože na ně nepřicházelo mnoho věřících. Jak víte, asi čtvrtina obyvatelstva odešla. A to je pro nás velkou ranou – zejména odchod mladých lidí. Děláme, co můžeme, abychom je uklidnili a povzbudili k setrvání – slovem, okružními listy, svou přítomností a liturgií. Požádal jsem všechny naše kněze, aby se maximálně vynasnažili o radostné a nadějné slavení letošních Vánoc, aby dali mladým lidem příležitost k vyjádření, ke štěstí ze společného setkání. Pro starší lidi se budeme snažit uspořádat malé občerstvení, pro mládež nazdobit stromečky. O totéž jsme se snažili o velikonocích. Až na několik nehod vše proběhlo dobře. Pro všechny lidi to bylo určité uklidnění a pro nás důležitá útěcha.“
Věříte, že je možné rozdrcenou syrskou mozaiku opět poskládat z takovýchto malých iniciativ?
“Jsou velmi důležité! Děláme, co je v našich silách, aby se tato mozaika syrské společnosti znovu spojila a stala se vzorem nejenom pro Sýrii a arabský svět, ale také pro celý zbytek světa. Islám totiž nevede k vyloučení. S muslimy žijeme půl století ve společnosti, kde má každý svou víru, každý je respektován a zákon platí pro všechny.“
Říká řecko-katolický biskup melchitského ritu ze syrského Aleppa.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
