Vatikán. Církev potřebuje Ducha svatého – prohlásil papež František v promluvě ke členům charismatické obnovy (Catholic Fraternity) u příležitosti jejich 16. mezinárodní konference. Papež zdůraznil, že uniformita není katolická, ani křesťanská a poukázal na ekumenismus krve, který spojuje mnoho křesťanů z různých částí světa. Konferenci moderoval o. Raniero Cantalamessa, papežský kazatel. Setkání se konalo v aule Pavle VI. a přítomen byl rovněž pastor Giovanni Traettino, dlouholetý papežův přítel, jehož evangelikální sbor navštívil František letos v červenci (28.7.).

Papež v úvodu své promluvy nejprve komentoval fakt, že dvě zastřešující organizace katolické charismatické obnovy - Katolické společenství komunit a společenství úmluvy (Catholic Fraternity) a Mezinárodní služebný tým katolické charismatické obnovy (ICCRS) - se rozhodly sdílet společnou kancelář ve vatikánském paláci sv. Kalixta a poděkoval jim za to. Potom se věnoval tématu jednoty v různosti. „Uniformita není katolická, ani křesťanská – řekl. Je zapotřebí usilovat o jednotu v různosti. Katolická jednota je rozmanitá, ale jediná. Obojí - rozmanitost i jednotu - působí Duch svatý.

„Jednota není uniformita, nespočívá v tom, že se závazně koná vše společně anebo se myslí tímtéž způsobem. A nespočívá ani ve ztrátě identity.“

„Jednota v různosti – dodal – je pravý opak. Znamená rozpoznat a přijmout s radostí rozmanité dary, které Duch svatý dává každému, aby je dal do služeb všech v církvi.“

„Jednota spočívá v umění naslouchat, přijímat odlišnosti, mít svobodu myslet a vyjadřovat se jinak s veškerým respektem vůči druhému, který je mým bratrem. Nemějte strach z odlišností.“

Církev - pokračoval papež – potřebuje Ducha svatého. Každý křesťan ve svém životě potřebuje otevírat své srdce posvěcujícímu působení Ducha svatého.“ Papež pak vybídl charismatiky, aby tuto zkušenost sdíleli a dosvědčovali, a šířeji se pak věnoval tématu modlitba chval, přirovnal modlitbu k dýchání a řekl: „Když se modlitbou nadechujeme – poznamenal – dostává se nám nového závanu Ducha a při výdechu z podnětu téhož Ducha zvěstujeme Ježíše Krista:“

„Nikdo nemůže žít bez dýchání. Totéž platí pro křesťana. Bez chvály a misijního poslání křesťan nemůže žít. A ke chvále patří také adorace. O adoraci se však mluví málo, málo. Co se však v modlitbě děje? – Prosím Boha o něco, děkuji a konají se přímluvy… Co však adorace, klanění se Bohu! To je přece součást tohoto dýchání, tedy chvála a klanění.“

Papež pak zmínil, že Charismatická obnova „připomněla církvi nezbytnost a důležitost modlitby chval. Spolu s modlitbou chval se dnes přímluvná modlitba stává křikem adresovaným Otci za naše pronásledované a vražděné křesťanské bratry a sestry a za pokoj v našem znetvořeném světě.“

„To je třeba činit a nezapomínat, že dnes nás Ježíšova krev, prolitá mnoha jeho svědky v různých částech světa, interpeluje a žene k jednotě. Pro pronásledovatele nejsme rozděleni, nejsme luteráni, pravoslavní, evangelikálové, katolíci…Nikoli. Jsme jedno! Pro pronásledovatele jsme křesťany! Další je nezajímá. Toto je ekumenismus krve, který se dnes žije.“

Řekl papež František na setkání s účastníky mezinárodní charismatické konference v aule Pavla VI.

(mig)