Vatikán.
Papež František slavil dnes ráno v kapli Domu sv. Marty eucharistii se skupinou jezuitských studentů z evropských řádových provincií (EJIF), kteří v těchto dnech pobývají v Římě a účastnili se také ve čtvrtek, v den svátku sv. Ignáce z Loyoly, společného oběda s papežem, během jeho návštěvy v rezidenci generálního představeného Tovaryšstva Ježíšova. Právě při této příležitosti pozval Petrův nástupce mladé jezuity do Domu sv. Marty k účasti na ranní eucharistii. Během července a srpna jsou totiž z důvodů dovolených pozastaveny mše, na které mohou postupně přicházet věřící z farností římské diecéze, třebaže papež samozřejmě denně liturgii slaví. Dnešek je však svátkem sv. Petra Fabera, jednoho ze zakládajících členů Tovaryšstva Ježíšova, kterého kanonizoval papež František 17. prosince loňského roku, a byla to tedy vhodná příležitost k takovémuto setkání. Papežovo kázání sice zveřejněno nebylo, ale Vatikánskému rozhlasu jej přiblížil jeden z účastníků bohoslužby, mladý italský jezuita
Nicolo Mazza:
„Papež připomněl sv. Petra Fabera jako zásadní postavu počátků prvního Tovaryšstva. Zdůraznil jeho styl blízkosti a rozlišování, když poznamenal, že Faber místo toho, aby se uzamkl do fundamentalismů, jasných idejí a nic neriskoval, dal v tom nejautentičtějším duchu sv. Ignáce přednost tomu přibližovat se lidem, kteří byli daleko, a činil tak v duchu rozlišování.“
Jezuitský student pak popsal osobní moment ze setkání s papežem po mši:
„Bylo to krásné a velice působivé. Bohoslužba byla extrémně strohá, jednoduchá bez zvláštních ceremonií. Když jsem jej potom osobně zdravil, zeptal jsem se, zda jej mohu obejmout. Objali jsme se tedy a on podotkl, že to bylo opravdu mužné objetí a ukázal mi pak, jak ho kdysi během jeho řádové formace učili, jak má vypadat objetí mezi spolubratry, totiž s určitou předepsanou distancí, a dodal: To nebylo ono, tvoje objetí bylo lepší.“
Mladý italský jezuita řekl také, co pro něho znamená, že je papežem jezuita:
„Být se Svatým otcem, mít papežem jezuitu pro mne znamená mnohé. Vnímal jsem zejména jeho prezenci, jeho slova. Jeho chování u stolu ve čtvrtek a při dnešním slavení mše bylo silné a pronikavé pozvání k tomu, co je v charismatu Tovaryšstva Ježíšova a v ignaciánské spiritualitě nejvíce podstatné a autentické. To že je jezuitou, jsem vnímal hlavně z jeho střízlivosti, prostoty a konkrétního způsobu, jakým se k nám vztahoval a byl s námi. Skutečně jsem měl dojem, že komunikuji se spolubratrem, se starším spolubratrem.“
Říká jezuitský student Nicolo Mazza o svém setkání s papežem Františkem.
(mig)