Vatikán.
Na náměstí sv. Petra se před polednem sešlo více než 50 tisíc lidí, aby si vyslechli pravidelnou promluvu Petrova nástupce před mariánskou modlitbou Anděl Páně, v níž rozjímal nad podobenstvími o pokladu skrytém v poli a drahocenné perle. František mimo jiné řekl:
„V jednom i druhém případě je primární skutečností, že poklad a perla jsou cennější než všechna ostatní dobra, a proto se rolník i obchodník, kteří je najdou, zříkají všeho ostatního, aby je mohli získat. Nepotřebují uvažovat, promyslet to a zamyslet se, ale okamžitě postřehnou nesrovnatelnou hodnotu toho, co našli, a jsou ochotni ztratit všechno, aby to získali.
Tak se to má s Božím královstvím: kdo jej nalezne, nemá pochyby a cítí, že je tím, co hledal, po čem toužil a co odpovídá jeho nejautentičtějším tužbám. Opravdu je tomu tak. Kdo zná Ježíše a osobně se s Ním setká, je podmaněn a přitahován tolikerou dobrou, pravdou, krásou v tak obrovské pokoře a jednoduchosti. Hledat Ježíše, setkat se s Ježíšem, je obrovský poklad.“
PLNÉ ZNĚNÍ promluvy papeže Františka je ZDE
Po hlavní promluvě papež obrátil pozornost k jednomu výročí:
„Na zítřek připadá stoleté výročí vypuknutí první světové války, která přinesla miliony obětí a nezměrné škody. Tento konflikt, který papež Benedikt XV. nazval „zbytečným masakrem“, vyústil po čtyřech letech do velmi křehkého míru. Zítřek bude v připomínce tohoto dramatu dnem smutku. Při vzpomínce na tuto tragickou událost chci doufat, že se nebudou opakovat minulé chyby, bude se pamatovat na tyto dějinné lekce a prostřednictvím trpělivého a odvážného dialogu vždycky převáží důvody pokoje.
Moje mysl dnes zalétá ke třem krizovým oblastem: blízkovýchodního, iráckého a ukrajinského regionu. Prosím vás, abyste se připojili k mojí modlitbě, aby Pán udělil obyvatelstvu a představitelům oněch území moudrost a sílu potřebné k rozhodnému nastoupení cesty pokoje, aby čelili každé invektivě houževnatým dialogem a vyjednáváním v síle smíření. Středem každého rozhodnutí ať nejsou partikulární zájmy, ale obecné dobro a respekt vůči každému člověku. Pamatujme, že válkou se přichází o všechno a mírem se neztrácí nic.
Bratři a sestry, nikdy válka! Nikdy válka! Myslím zvláště na děti, jimž je odnímána naděje na důstojný život, na budoucnost: na děti mrtvé, raněné, zmrzačené, osiřelé, na děti, které si hrají s válečnými troskami, na děti, které se neumějí smát. Prosím zastavte! Z celého srdce vás prosím! Je čas zastavit! Zastavte se, prosím.“
Apeloval důrazně Petrův nástupce.
(mig)