Nový portál Vatikánského rozhlasu

Caserta. Petrův nástupce dnes odpoledne navštívil jihoitalské město Caserta, vzdálené asi 200 km od Říma a necelých třicet od Neapoli. Papež pozdravil diecézní klérus a slavil mši svatou s poutníky z celé diecéze na prostranství před bývalým sídlem neapolských králů. Šestá italská pastorační cesta římského biskupa trvala zhruba pět hodin a vedla na další problematickou periferii.

„Caserta je zemí nikoho. Člověk se v ní ztrácí. Tísní ho úpadek krajiny a životního prostředí, sociální i kulturní zaostalost“, napsali věřící z diecéze Caserta papeži Janu Pavlu II. v roce 1992. Někteří z nich ještě mají v živé paměti návštěvu polského papeže, který v jihoitalském kraji Kampánie pronesl během dvou dní (23.-24. 5.1992) čtrnáct promluv. Dnešní pastorační cesta papeže Františka byla o poznání kratší. Trvala necelých pět hodin.

Na heliportu Vojenské letecké akademie, která sídlí v prostorách královského zámku v Casertě, o čtvrté hodině odpolední Petrova nástupce očekávali zástupci místní církve a státní správy. Kromě casertského biskupa Mons. Giovanniho D'Aliseho, který do úřadu nastoupil před pouhými dvěma měsíci, byl přítomen také neapolský arcibiskup, kard. Crescenzio Sepe, předseda Kampánské biskupské konference.

Papež František se z heliportu vojenského letectva odebral vozem do prostor královského zámku, kde se v reprezentačním sále konalo setkání s diecézními kněžími. Jedním z nich byl O. Domenico Dragone, rektor svatyně Panny Marie Fatimské v obci Marcianise. Pro naše mikrofony vysvětluje, jakými změnami diecéze prošla od poslední papežské návštěvy.

“Z praktického hlediska zůstala taková, jaká byla. Ovšem při podrobnějším pohledu zjišťujeme, že na lokální úrovni se dějí věci, na které zrovna nemíří reflektory. Kupříkladu při farnostech fungují poradenská a podpůrná střediska. Pracují při nich zdravotničtí dobrovolníci, ke kterým se přicházejí léčit nemajetní lidé. Obracejí se na nás věřící s ekonomickými a bytovými problémy, kterým se v rámci farnosti snažíme pomáhat. Existuje tedy všudypřítomná síť solidarity, o které se moc neví. Je tu hodně dobrého a zároveň dost zlého.“

K negativním jevům patří nelegální skládky toxického odpadu, které organizuje místní mafiózní organizace camorra. Spalování odpadu a tvorba dioxinu kraji Caserta vysloužily jméno „země ohňů“ či „země nádorů“.

“Myslím, že v této souvislosti je tu ještě něco horšího, tedy pochybená mentalita státní správy a politiků. Někteří obyvatelé se snaží před špatným ovzduším utéct, vystěhovat se. Lokální správa a politika ale nechápe, že postupná degradace životního prostředí se obrací proti nim samým a jejich dětem. A dětí tu na nádory umírá opravdu hodně. V mé malé farnosti Marcianise bylo v posledních letech zatčeno bezpočet mafiánů a jejich spřízněnců, kterým byl zkonfiskován veškerý milionový majetek. Bere se tu útokem nepoctivé a snadno dosažitelné bohatství. Lidé se nespokojují s tím, co by jim nezbytně sloužilo ke každodennímu čestnému životu a co by mohli obhospodařovat. Mentalita je tu natolik zvrácená, že ani farář nevystaví křestní list bez úplatku. To mi nejvíc vadí.“

Myslíte si, že by nějaká změna mohla nastat s mladou generací?

“Minimálně. Většina mladých lidí žije v chaosu, neumějí se zastavit a přemýšlet. Když jsem studoval, byly v semináři jedním z nejkrásnějších darů okamžiky ticha a reflexe. Myslím, že škola se tu všemožně nasazuje, aby tuto mládež přitáhla ke studiu. Velmi často ale chybí uvědomění v rodině. Rodiče chtějí, aby dítě dostudovalo, kvalita přípravy už je nezajímá. Schází tu růst!“

Otec Dragone do papežovy návštěvy nevkládá nerealistická očekávání. „Slova papežů na naši adresu jsou stále tatáž“, podotýká a dodává: „Zázraky se dějí jen pomalu“ .

“Papež Jan XXIII. při zahájení Druhého vatikánského koncilu řekl, že půdu nezúrodní přívalový déšť, ale trvalý a drobný deštík. Dnešní poselství papeže Františka tedy nemůže Casertu ráz na ráz proměnit. Chceme o jeho slovech rozjímat. Faráři a všechna katolická sdružení je budou dále vysvětlovat, aby se z nich stal prostý a vytrvalý déšť. Je nutné nadále pracovat na stejných místech a přinášet stále tatáž poselství.“

Míní rektor mariánského poutního místa z diecéze Caserta, který se dnes odpoledne setkal s papežem Františkem. Po rozhovoru s diecézními kněžími nastoupil Petrův nástupce do otevřeného vozu, aby projel mezi statisícovým zástupem věřících, kteří se shromáždili na prostranství před zámkem neapolských králů.

PLNÉ ZNĚNÍ papežových odpovědí na otázky kněží je ZDE

Casertský královský palác projektoval v polovině 18. st. (1751) na zadání Karla III. Španělského italský architekt holandského původu Luigi Vanvitelli. Je označován za zdařilou syntézu dvou jiných význačných královských sídel – pařížského Versailles a madridského Escorialu.

A právě před touto impozantní stavbou papeže očekávali poutníci z celé diecéze v den liturgické památky sv. Jáchyma a Anny, která je patronkou města Caserta. Svatý otec František od šesti hodin večer slavil liturgii ze 17. neděle v mezidobí. V homilii se zamýšlel nad podobenstvími o nebeském království obsaženými v nedělním evangeliu (Mt 13,44-52) a zaměřil se na tři otázky: co je nebeské království, jak jej nalézt a jak jej získat. František mimo jiné řekl:

„Co dělat pro získání Božího království? V tomto bodě se Ježíš vyjadřuje velmi explicitně: nestačí nadšení, radost z objevu. Je třeba dávat přednost drahocenné perle království před jakýmkoli pozemským dobrem. Je třeba klást Boha na první místo ve svém životě, dávat mu přednost před vším. Dát primát Bohu, znamená mít odvahu říci Ne zlu, násilí a svévoli, a žít službou druhým v přízni vůči zákonnosti a obecnému dobru. Když člověk objeví Boha - pravý poklad - opouští styl egoistického života a snaží se s druhými sdílet dobročinnou lásku přicházející od Boha. Kdo se stává přítelem Boha, má rád bratry, snaží se chránit jejich život a jejich zdraví a respektovat také životní prostředí a přírodu. To je obzvláště důležité v tomto vašem nádherném kraji, který si žádá, aby byl chráněn a hájen, vyžaduje odvahu říkat Ne každé formě korupce a nezákonnosti, vyžaduje ode všech, aby byli služebníky pravdy a zachovávali v každé situaci evangelní styl života, který se projevuje sebedarováním a pozorností vůči chudému a vyděděnému. Ježíšovo slovo, evangelium. Nechci se vás tady ptát, nechci, abyste odpovídali, ale zeptám se: kdo z vás denně čte úryvek evangelia? Nezvedejte ruku, ne… Jenom se ptám. Ale kdo z vás možná spěchá proto, aby stihnul televizní seriál. Mějte po ruce evangelium, mějte jej na nočním stolku, v tašce, v kapse a potom jej na okamžik otevřete a čtěte Ježíšovo slovo a Boží království přijde. Kontakt s Ježíšovým slovem nás přibližuje Božímu království. Myslete na to. Mít vždycky po ruce malé evangelium, otevřít jej náhodně a číst, co Ježíš říká. Ježíš tam je.“

PLNÉ ZNĚNÍ homilie papeže Františka je ZDE

V samém závěru bohoslužby papeže pozdravil diecézní biskup Giovanni D'Alise. V půl osmé večer se papež František na vojenském heliportu rozloučil s církevními i státními představiteli a odletěl zpět do Vatikánu. V pondělí 28. července bude následovat druhá, již ryze soukromá etapa návštěvy v jihoitalské Casertě, která římského biskupa zavede za jeho přítelem a evangelikálním pastorem Giovannim Traettinem.

Další články z podrubriky Cesty v Itálii

(jag)