Vatikán.
Kdo soudí bratra, mýlí se a bude nakonec souzen stejně. Bůh je „jediný soudce“. Kdo je souzený, může vždycky spoléhat na Ježíšovu obhajobu, svého prvního obhájce, a na Ducha svatého – řekl papež František v homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty.
Uzurpátor místa a role, která mu nepatří, a zároveň poražený, protože se stane obětí svého vlastního nedostatku milosrdenství. Takový je úděl toho, kdo soudí bratra. Papež František hned po přečtení evangelia o třísce a trámu v oku (Mt 7,1-5) vyslovil jasné rozlišení: „Člověk, který soudí – řekl – chybuje, plete se a je poražen, protože zaujal místo Boha, který je jediným soudcem. Označení „pokrytci“, které Ježíš několikrát adresuje učitelům Zákona je ve skutečnosti určeno komukoliv. Také proto, podotkl papež, že ten, kdo soudí, činí tak ihned, zatímco Bůh si na souzení bere čas.“
„Proto ten, kdo soudí, chybuje, protože zkrátka zaujímá místo, které není jeho. A nejenom chybuje, také ztrácí hlavu. Je tolik zaujat tím, co chce soudit, tolik zaujat oním člověkem, že mu ta tříska nedá spát! Říká: »Vyndám ti tu třísku« a nevidí trám, který má ve svém oku. Plete se, věří, že jeho trám je tříska druhého. Zaměňuje realitu. Je fantasta. A kdo soudí, bude poražen, skončí zle, protože si přivlastňuje místo Boží. Je pyšný, soběstačný, sází na prohru. Jakou prohru? Že bude souzen stejnou mírou, jakou soudí.“
„Jediný, kdo soudí, je Bůh, a ti, kterým k tomu Bůh dává pravomoc,“ pokračoval papež František a ukázal na Ježíšův postoj, příklad hodný následování, ve srovnání s tím, kdo bez skrupulí vynáší ukvapené soudy nad ostatními:
„Ježíš před Otcem nikdy neobviňuje! Naopak: hájí! Je prvním Zastáncem. Potom nám posílá druhého, jímž je Duch svatý. On je Obhájce, který je před Otcem, aby nás hájil před obžalobami. A kdo je žalobce? V Bibli je žalobcem nazýván démon, satan. Ježíš bude soudit, ano, na konci světa, ale mezitím se přimlouvá, obhajuje...“
„Zkrátka, ten, kdo soudí – prohlásil papež – je imitátorem vládce tohoto světa, který se vždycky plíží za lidmi, aby je před Otcem obžaloval. Kéž nám Pán daruje milost - uzavíral papež – napodobovat Ježíše, přímluvce, zastánce a obhájce nás i ostatních; a nenapodobovat toho druhého, který nás nakonec zničí“:
„Chceme-li jít Ježíšovou cestou, musíme být před Otcem spíše obhájci než žalobci druhých. Vidím-li něco nepěkného u druhého, jdu jej hájit? Nikoli! Buď ale zticha! Jdi se modlit a obhajuj ho před Otcem, jako to činí Ježíš. Modli se za něho, ale nesuď! Protože soudíš-li jej, potom učiníš-li něco nepěkného ty, budeš souzen. Pamatujme si to dobře, budeme z toho mít v životě užitek každý den, když se nám bude chtít druhé soudit nebo pomlouvat, což je forma soudu.“
Končil papež František dnešní ranní kázání.
Další články z podrubriky Kázání z Domu sv. Marty
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
