Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Po roční přestávce vykonává v těchto dnech oficiální návštěvu u Svatého stolce primas anglikánské církve Justin Welby. Canterburský arcibiskup nastoupil do svého úřadu téměř souběžně s papežem Františkem. Jeho loňské setkání s římským biskupem poukázalo na nutnost zintenzívnit ekumenický dialog a pracovat pro společné dobro. Dnešní audience vyzdvihla konkrétní aspekty této spolupráce – zejména společný boj obou církví s novodobými formami otroctví a obchodováním s lidmi. V úvodu své italsky pronášené promluvy papež František položil tutéž otázku, se kterou se Ježíš obrátil na své učedníky: “O čem jste cestou rozmlouvali?” (Mk 9,33).

„Byli tiše, protože se styděli za svou diskusi o tom, kdo z nich je největší. Také nás mate vzdálenost, která dělí Pánovo povolání od naší ubohé odpovědi. Před jeho milosrdným pohledem nemůžeme předstírat, že by naše rozdělení nebylo pohoršující, že to není překážka v hlásání evangelia spásy celému světu. Náš zrak nezřídka zatemňují dějiny našeho rozdělení. Naše vůle se nikoli pokaždé osvobozuje od oné lidské ambice, která občas doprovází dokonce i naši touhu hlásat evangelium podle Pánova přikázání (srov. Mt 28,19).”

Ačkoliv se jednota v úplnosti jeví jako vzdálený cíl, pokračoval Petrův nástupce, musíme k němu orientovat každý krok vzájemného ekumenického úsilí. Citoval pak z dekretu o ekumenismu II. Vatikánského koncilu (Unitatis redintegratio,24), který vyzývá ke spolupráci, aniž by se kladly překážky cestám Prozřetelnosti a podnětům Ducha svatého. Poté se František vrátil do minulosti a vzpomenul na mnohé svědky víry.

„Jsme dlužníky velkých světců, učitelů a společenství, kteří nám v běhu staletí předávali víru a dosvědčují naše společné kořeny. Včera, o slavnosti Nejsvětější Trojice, jste, Vaše Milosti, slavil nešpory v kostele sv. Řehoře na Celiu, odkud papež Řehoř Veliký vyslal mnicha Augustina a jeho druhy, aby přinesli evangelium národům Anglie. (…) Tato slavná pouť zanechala hlubokou stopu v církevních institucích a tradicích, které sdílíme a které jsou pevným základem našeho bratrství.”

Na tomto základu mohou stavět ekumenické komise anglikánské a katolické církve, poznamenal římský biskup a navázal na loňské setkání s anglikánským primasem. Obě strany tehdy projevily znepokojení nad zlem, které sužuje lidstvo, ve formách novodobého otroctví a obchodování s lidmi, a také konkrétní snahu je potírat.

„Na tomto širokém poli činnosti, které se projevuje ve vší naléhavosti, byly zahájeny významné projekty ve vzájemné ekumenické spolupráci, avšak také ve spolupráci s občanskými institucemi a mezinárodními orgány. V našich společenstvích vznikly mnohé charitativní iniciativy (…), míním zejména akční síť proti obchodu se ženami, kterou vytvořily četné ženské řeholní instituty. Zavažme se k tomu, že vytrváme v boji proti novým formám otroctví. (…) Děkuji Bohu, že nás uschopnil ke společnému, vytrvalému a rozhodnému vystoupení proti tomuto hluboce zhoubnému jevu.”

Končil papež František svůj italský pozdrav anglikánskému primasovi, po kterém spontánně anglicky dodal:

„Nezapomínejte na tři pé.”
„Tři pé…”, divil se arcibiskup Welby.
„Prayer, peace, poverty - Modlitba, pokoj a chudoba. Musíme jít spolu.“, vysvětloval František.
„Musíme jít spolu”, souhlasil anglikánský arcibiskup Canterbury před společnou modlitbou v kapli Urbana VIII. v Apoštolském paláci.

(jag)