Vatikán.
U příležitosti 100. výročí smrti papeže Pia X. proběhne ve Vatikánu sympózium nazvané „Sv. Pius X. - papež reformátor tváří tvář výzvám nového století“. Novinářům je představil předseda Papežského výboru historických věd, P. Bernard Ardura, a prof. Alejandro Mario Dieguez z Vatikánského tajného archivu.
Giuseppe Sarto se narodil v rolnické rodině 2. června 1835, vystudoval na kněze, stal se kaplanem, pak farářem a posléze kanovníkem a kancléřem terstské kurie, biskupem v Mantově, kardinálem a benátským patriarchou až byl nakonec v roce 1903 zvolen na Petrův stolec a přijal jméno Pius X.
Jak řekl během prezentace ve Vatikánském tiskovém středisku P. Artura, jde o „papeže dosud málo známého a především špatně známého“. Proslulé odsouzení modernismu z něj učinilo papeže konzervativce a zatemnilo jeho reformní úsilí uvnitř církve a v sociální oblasti:
„Miloval chudé. Dal jim všechno, co měl. Ačkoli nebyl nakloněn ani socialismu ani liberalismu, nikdy se nepřestal zajímat o to, co by mohlo zlepšit životní podmínky dělníků, povzbuzoval k zakládání farních fondů pro dělníky, společností vzájemné pomoci, lidových úřadů práce – a aby orientoval klérus tímto směrem, založil v roce 1895 katedru ekonomických a sociálních věd v semináři.“
Jeho další zásluhou byl smířlivý postoj k italskému státu, který předznamenal pozdější dohodu, k níž došlo za Pia XI.
Biskupským heslem papeže Sarta bylo „Instaurare omnia in Cristo“, Všechno obnovit v Kristu. V tomto duchu významně proměnil pastorační přístup v italských dieéczích i Římskou kurii. Připravil Kodex kanonického práva, podporoval svaté přijímání dětí a časté přijímání dospělých, povzbuzoval katolickou akci, reformoval liturgii, podporoval rozvoj posvátné hudby a zpěvu, připravil katechismus pro děti a mladé. Zemřel krátce po vypuknutí I. světové války, kterou se ze všech sil snažil odvrátit v exhortaci Dum Europa, kterou P. Ardura označil za jeden z nejdůraznějších textů volajících po pokoji.
Význam čtvrtečního sympózia o Sv. Piu X. však spočívá především v otevření nových perspektiv historického bádání, které umožňuje publikace čtyř svazků z Vatikánského archivu, dodal prof. Dieguez:
„Podařilo se obnovit obraz historického Pia X., nikoli onoho mýtického, vlády Pia X. a církevních reforem a nikoli toho, jakého uchovává lidová zbožnost. Zrekonstruovali jsme složitou a fascinující osobnost tohoto papeže.“
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
