Vatikán.
Nezapomenutelný den prožilo 500 dětí z Neapole a Říma, které dnes přijely vlakem na vatikánské nádraží, aby se tu setkaly s papežem Františkem, který jim přišel naproti. Akci pořádala Papežská rada pro kulturu v rámci tzv. „dětského nádvoří“. Živou a hravou atmosféru asi půl hodinového setkání s papežem vytvořily děti ze šesti neapolských a římských škol prvního cyklu, když na úvod zazpívaly a s malým orchestrem také zahrály známou píseň
O sole mio, jejíž slova invenčně pozměnily na
O papa mio, tedy Můj papeži…
František, který se potom ujal slova, dětem nejprve srdečně poděkoval a svým nenapodobitelným způsobem s nimi zapředl dialog, během něhož si řekli všechno podstatné. Děti donesly papeži jako dárek rostlinu v květináči obsahující zemi vzatou z katakomb sv. Januária, neapolského patrona. Odtud si pak Svatý otec vzal podnět pro své rychle se střídající otázky, na které mu děti s rostoucí zvídavostí odpovídaly. Nebylo totiž vždycky hned zřejmé, kam směřují: Kde jsou katakomby? Na světle? Je důležitější světlo nebo tma? A jsme-li ve tmě, kam je třeba jít? Může každý najít světlo? Kdo je Bůh?
„(děti:Láska) Bůh je láska. A my jdeme ke světlu, abychom našli lásku Boží. Láska Boží je však také v nás, i v temných chvílích. Je v nás láska Boží skryta? Ano. Láska Boží nás nikdy neopouští. Je s námi stále. Vždycky je s námi. Důvěřujme v tuto lásku, co? (Děti: Ano!!)“
Po skončení strhující hromadné rozmluvy papež ještě chvíli s dětmi zůstal. Nechtělo se jim příliš odcházet, ačkoli pro ně byla připravena ještě prohlídka vatikánských zahrad.
(mig)