Vatikán.
Postní doba je dobu nápravy života, přiblížení se k Pánu. Zdůraznil dnes papež František v homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty. Papež varoval před tím, cítit se lepšími než ostatní. Pokrytci, poznamenal, se tváří jako ti dobří a nechápou, že nikdo nemůže ospravedlnit sám sebe. Všichni musíme být ospravedlněni.
„Konverze. Toto slovo,“ začal Papež František svoji homilii, „je klíčové pro postní dobu, která je dobou příhodnou pro přiblížení se k Ježíši.“ Potom komentoval dnešní první čtení z proroka Izaiáše (1, 10.16-20) a poznamenal, že „Pán volá k obrácení dvě hříšná města, Sodomu a Gomoru. A z toho plyne, že všichni potřebujeme změnit život a pohlédnout dobře do své duše, kde vždy něco najdeme. Postní doba je právě onou nápravou života, přiblížením se k Pánu. On nás chce mít blízko a ujišťuje nás, že čeká na nás, aby nám odpustil. Pán však chce – řekl dále – aby toto přiblížení bylo upřímné a varuje nás před pokrytectvím.
„Co dělají pokrytci? Líčí se, tváří se jako ti dobří. Tváří se jako svatý obrázek, modlí se s pohledem k nebi, dávají se vidět, považují se za lepší než ostatní, pohrdají druhými. »Jsem hodně katolicky založený – říkají - protože můj strýc byl velký dobrodinec, jsem z té a té rodiny, učil jsem se u toho a toho, poznal jsem tamtoho biskupa či kardinála..« Považují se za lepší než ostatní. To je pokrytectví. Pán říká: »Ne, toto ne!« Nikdo není spravedlivý sám od sebe. Všichni musíme být ospravedlněni. A jediným kdo ospravedlňuje je Ježíš Kristus.“
„Proto se musíme přiblížit k Pánu“ – pokračoval papež - „nebýt nalíčenými křesťany, takže když toto zdání pomine, objeví se realita a ukáže se, že jimi nejsou. Co je tedy prubířským kamenem toho, zda nejsme pokrytci a přibližujeme se Pánu? Odpověď – zdůraznil papež – nám dává samotný Pán v prvním čtení, kde říká: »Umyjte se čistě, odstraňte své špatné skutky pryč z mých očí; přestaňte jednat zle, učte se jednat dobře«. Takové je pozvání. Co je však znamením, že jdeme správnou cestou? – ptal se dále Svatý otec:
„»Přispějte utlačenému, sirotku pomozte k právu, zastaňte se vdovy« (Iz 1,17). Pečovat o bližního: nemocného, chudého, potřebného, nevědomého. To je prubířský kámen. Pokrytci to nedovedou, nemohou, protože jsou tak naplněni sebou samými, že jsou slepí vůči druhým. Když se někdo trochu přiblíží k Pánu, světlo Pánovo mu ukáže tyto věci a on jde a pomáhá druhým. To je příznak, to je znamení konverze.“
„Zajisté, není to celé obrácení“ – řekl dále. „Tím je totiž setkání s Ježíšem Kristem. Avšak znamení toho, že jsem s Ježíšem Kristem, je péče o bratry, o chudé, nemocné, jak nás to učí Pán a jak to čteme ve 25. kapitole Matoušova evangelia.
„Půst slouží nápravě života, uspořádání a změně života za účelem přiblížení se Pánu. Znamením toho, že jsme daleko od Pána, je pokrytectví. Pokrytec nepotřebuje Pána, zachrání se sám. Tak smýšlí a přestrojuje se za svatého. Znamením toho, že jsme se přiblížili Pánu pokáním, prosbou o odpuštění, je skutečnost, že se staráme o bratry v nouzi. Kéž nám Pán všem dává světlo a odvahu. Světlo, abychom poznávali, co se v nás děje, a odvahu, abychom se obrátili, přibližíli k Němu. Je krásné být blízko Pánu.“
Končil papež František dnešní ranní homilii.
Další články z podrubriky Kázání z Domu sv. Marty
(mig)