Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Navzdory papežově nepřítomnosti dnes ráno zahájil papežský kazatel O. Raniero Cantalamessa v kapli Redemptoris Mater Apoštolského paláce letošní cyklus postních rozjímání pro římskou kurii. Úvodní meditace nesla název „Na bedrech gigantů. Velké pravdy víry rozjímané spolu s latinskými církevními otci“.

“První cyklus v roce 2012 jsem věnoval řeckým církevním otcům a učitelům. Pokoušel jsem se vykládat pravdy víry v inspiraci, hloubce a váze církevních otců, avšak také nahlížet na budoucnost, na to, co tito Otcové mohou říci dnešnímu světu. Letos pokračuji se čtyřmi velikány latinské církve – Augustinem, Ambrožem, Lvem Velikým a Řehořem Velikým. Ve středověku je považovali za giganty. „Jestli jsem viděl dál než druzí, tak proto, že jsem stál na bedrech gigantů“ – tuto větu připisujeme Isaacu Newtonovi, ale ve skutečnosti je dílem středověké teologie. Našla také své umělecké vyjádření v mnoha gotických katedrálách, například v Chartres. Vidíme tu obrovité postavy, na jejichž ramenou sedí maličcí lidé, téměř trpaslíci. A také my stojíme na bedrech těchto gigantů, a proto můžeme dohlédnout ještě mnohem dál.“

Říká papežský kazatel a za nejaktuálnějšího ze zmiňovaných světců označuje Augustina. „Někdy mne napadá, že sv. Augustin nám vzal možnost, jak být originální, protože už vyslovil téměř všechno“, domnívá se O. Cantalamessa a vysvětluje, jakým konkrétním tématům se bude věnovat…

“Augustin bude příležitostí k reflexi o církvi, zejména o přínosu, který může Augustin dát dnešnímu ekumenickému dialogu a který je, dle mého soudu značný a rozhodující. Svatý Augustin může skutečně dodat základy, které urychlí proces sjednocení křesťanů. Dalším velkým tématem, které se váže k Ambrožovi, bude eucharistie. Poukážeme na existující liturgickou a svátostnou kontinuitu mezi judaismem a křesťanstvím. Výroky Lva Velikého o Kristu dají příležitost k tomu, abychom smetli mnohé pseudorekonstrukce Kristovy postavy, které v těchto letech sklízejí velký úspěch v televizi, filmu a románech, a navrátili Kristově figuře její podstatné, solidní a dogmatické jádro. A konečně Řehoř Veliký nám poví, že Bible je dopisem, kterým Stvořitel vyznává lásku svému stvoření. Pomůže nám, abychom Bibli nečetli jenom s kritickým pohledem, nýbrž také se srdcem zamilovaných.“

Kazatel Papežského domu, který svůj úřad zastává už 34 let, nicméně podotýká, že jeho promluvy nemají vzdělávat, nýbrž posilovat ve víře. „Biblická a teologická pravda není samoúčelná. Musí sloužit životu dnešní církve a jejích věřících.“, poznamenává. Dnešní úvodní promluva se zamýšlela nad smyslem postní doby…

“První kázání se konalo v nepřítomnosti Svatého otce, který je dosud na duchovních cvičeních, ale přál si, abych cyklus postních kázání přesto zahájil. Je to ve Vatikánu vůbec poprvé, kázání v prvním postním týdnu právě kvůli exerciciím vždy odpadalo…V postní době jako bychom vycházeli s Ježíšem do pouště a postili se. Neexistuje jenom odříkání jídla, ale také odříkání slov a obrazů. Navrhuji proto alternativní způsoby postu a také způsoby, jak se postavit „zlým duchům v ovzduší“, řečeno slovy sv. Pavla. Toto Pavlovo vyjádření je velice živé, protože větší mentální část dnešního světa prochází éterem, prostřednictvím různých vln, třeba internetových.

K první postní promluvě papežského kazatele se vrátíme v našem sobotním vysílání.

(jag)