Bratislava.
Náboženskou svobodu je třeba hájit, protože chrání právo člověka žít podle svého nejhlubšího chápání pravdy. Předseda Papežské rady
Iustitia et Pax o tom mluvil dnes ráno na konferenci nazvané „Církev a lidská práva“, probíhající v Bratislavě pod patronátem Slovenské biskupské konference.
Příspěvek vatikánského reprezentanta se zaměřil na otázku lidských práv a důstojnosti lidské osoby z katolické perspektivy. „Svobodu náboženství nelze oddělovat od svobody myšlení a svědomí,“ zdůraznil. Zahrnuje jak možnost změnit vyznání, tak i projevovat svou víru osobně i v komunitě.
Kardinál Turkson poukázal také na dva hlavní problémy, s nimiž se dnes náboženství potýká: na jedné straně sekularismus, který redukuje náboženství na soukromou záležitost, a na straně druhé fundamentalismus, který - jak řekl je „falsifikací náboženství“, protože nepřipouští smíření a Boží pokoj. Proto je třeba klást důraz na náboženskou výchovu, která pomáhá chápat, jak velkým všeobecným přínosem může být víra.
Kardinál Turkson se zastavil také u problému relativistických koncepcí, které omezují pole aplikace lidských práv. Tvrdí totiž, že jejich význam je proměnlivý v závislosti na kultuře, politice a společnosti. Neméně obav budí „ideologie, které se pokoušejí přepisovat lidská práva a vytvářet nová“ – pokračoval vatikánský reprezentant - jako jsou tzv. „reproduktivní práva“, za nimiž se skrývá drama interrupcí, eutanázie, genderová ideologie či homosexuální „manželství“.
V závěru svého bratislavského vystoupení ghanský kardinál zdůraznil úsilí katolické církve, s nímž hájí nezadatelnou důstojnost lidské osoby, jako základ všech lidských práv, a právo na život, jako vůbec první z těchto práv, jež podmiňuje všechna ostatní.
(job)