Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. „Kříž je na křesťanské cestě vždycky,“ - konstatoval papež František v homilii při ranní eucharistii v kapli Domu sv. Marty. Zaměřil pozornost na pronásledování křesťanů a poznamenal, že dnes existuje více mučedníků než v počátcích církve. Papež zdůraznil, že být křesťanem není nějaká komerční výhoda, nýbrž prosté následování Ježíše.

Ježíš dokončil svoji řeč o riziku bohatství a Petr se Jej ptá, co dostanou učedníci, kteří opustili vše, aby Jej následovali. Tuto epizodu dnešního evangelia (Mk 10,28-31) komentoval papež František, který nejprve poukázal na to, že „Ježíš je velkodušný. Pán totiž odpovídá, že není nikdo, kdo by opustil rodinu, dům a pole, aby nedostal již v tomto čase stokrát víc. Možná,“ dodal papež, „že Petr myslel na nějaké komerční výhody plynoucí z Ježíšova následování, když slyšel o tom, že obdrží stokrát víc. Ježíš však doplňuje, že kromě tohoto zisku, přijde také pronásledování:

„Jako by řekl: »Ano, opustili jste všechno a dostanete toho tady na zemi spoustu, ale spolu s pronásledováním!«. Jako nějaký salát s olejem pronásledování. Vždycky. Taková je mzda křesťana. To je cesta, po níž se vydává, protože je to cesta, kterou razil Ježíš. On byl pronásledován. Je to cesta ponížení, o níž mluvil Pavel Filipanům »ponížil se a byl poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži« (Flp 2,8). Toto je tónina křesťanského života.“

Tak je tomu také v Blahoslavenstvích, pokračoval papež. Ježíš říká: »Blahoslavení jste, když vás budou kvůli mně tupit a pronásledovat« (Mt 5,11). Jedno z blahoslavenství je tvořeno pronásledováním. Učedníci hned po seslání Ducha svatého začali kázat a nastalo pronásledování: Petr šel do vězení, Štěpán byl zabit a potom i další učedníci až do našich dnů. Kříž – upozornil papež – je na křesťanově cestě vždycky. Budeme mít mnoho bratří a sester, matek a otců v církvi, v křesťanském společenství, ale spolu s pronásledováním.

„Protože tento svět netoleruje Kristovo božství. Netoleruje zvěst evangelia. Netoleruje Blahoslavenství. Proto existuje pronásledování: slovem, tedy očerňováním, připisováním různých věcí křesťanům od prvního století, ostouzením, vězněním... My však snadno zapomínáme. Pomysleme však na množství křesťanů před šedesáti lety v táborech a vězeních nacistů a komunistů. Protože byli křesťany. Dnes také... »Ale dnes máme větší kulturu a tyto věci už nejsou.« Jsou! A tvrdím, že dnes je více mučedníků než v prvních stoletích církve.“

Mnozí bratři a sestry, řekl dále papež, vydávají svědectví Ježíši, dosvědčují Ježíše a jsou pronásledováni. Existují křesťané, kteří nesmějí mít u sebe ani Bibli:

„Jsou souzeni, protože mají Bibli. Nesmějí se přežehnat křížem. A to je Ježíšova cesta. Křesťanský život není nějaká komerční výhoda, není to kariéra. Je to zkrátka následování Ježíše! A následujeme-li Ježíše, nastává toto. Přemýšlejme o tom, zda v sobě máme odhodlání odvážně dosvědčovat Ježíše. A prospěje nám, myslet přitom na tolik bratří a sester, kteří se dnes – dnes- nemohou modlit společně, protože jsou pronásledováni, nemohou mít knihu evangelia či Bibli, protože jsou pronásledováni.“

„Pomysleme na ony bratry - řekl v závěru papež - kteří nemohou jít na mši, protože je to zakázáno. Kolikrát jen mezi ně přijde potají kněz, sednou si ke stolu a dělají jakoby pili čaj a přitom celebrují mši, aby nebyli přistiženi. Toto se děje dnes,“ poznamenal papež. „Přemýšlejme o tom, zda jsme připraveni nést kříž jako Ježíš? Snášet pronásledování, abychom vydali Ježíšovo svědectví jako oni bratři a sestry, které jsou ponižováni a pronásledováni dnes. Tato myšlenka prospěje nám všem.“

Další články z podrubriky Kázání z Domu sv. Marty

(mig)