Vatikán.
Ježíše poznáváme Jeho následováním, spíše než Jeho studiem – konstatoval dnes papež František v homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty. Kristus se nás denně ptá, kým pro nás je, ale odpověď je možné dát, jedině žijeme-li jako Jeho učedníci.
Je to spíše život učedníka, než učence, co křesťanovi umožňuje opravdu poznat, kým je pro něho Ježíš. Cesta v Mistrových šlépějích, kam se řadí světlá svědectví i zrady, pády a nové rozlety, a nikoli jen nějaká intelektuální pojetí. Papež František si vzal za vzor Petra, kterého dnešní evangelium (Mk 8,27-33) líčí jednak jako svědka, který kurážně na Ježíšovu otázku: Za koho mě pokládáte vy? – odpoví: Ty jsi Mesiáš!; a jednak jej vykresluje jako protivníka, který má za to, že musí Ježíšovi rozmluvit to, o čem je poučoval, totiž že bude muset trpět, zemřít a vstát z mrtvých. „Mnohokrát – řekl papež – se na nás Ježíš obrací s otázkou: Za koho mne pokládáš ty? a odstane se mu téže Petrovy odpovědi, kterou známe z katechismu. To však nestačí.“
„Zdá se, že k odpovědi na onu otázku, kterou všichni v srdci cítíme – Za koho pokládáme Ježíše my – nestačí, co jsme se naučili v katechismu, který je jinak třeba studovat. K poznání Ježíše je zapotřebí vydat se cestou Petra, který po onom pokoření, šel s Ježíšem dál, viděl zázraky, které konal, viděl Jeho moc, zaplatil daň, jak mu řekl Ježíš, tedy mincí, kterou našel v ulovené rybě. Viděl mnohé takové divy. A jedné chvíli Petr Ježíše dokonce zapřel, zradil a osvojil si tak ono nesnadné vědění – či více než vědění, moudrost – ze slz a pláče.“
Petr, pokračoval papež František, prosí Ježíše o odpuštění a po vzkříšení na březích Tiberiadského jezera přesto slyší onu trojí otázku, zda Mistra miluje doopravdy, a pravděpodobně na ní odpovídá s pláčem a v zahanbení při vzpomínce na svoje trojí zapření.
„Tuto první otázku – Za koho mne pokládáte vy, ty? – pochopí Petr teprve během cesty, dlouhé cesty, cesty milosti i hříchu, cesty učedníka. Ježíš svým apoštolům a Petrovi neřekl: Poznej mne!, nýbrž: Následuj mne! A toto následování umožňuje poznat Ježíše. Následovat Ježíše se svými ctnostmi a také se svými hříchy, vždycky však následovat Ježíše. Není to studium, kterého je třeba, nýbrž život učedníka.“
„Je zapotřebí - řekl dále papež - každodenního setkání s Pánem, po všechny dny, spolu s našimi vítězstvími i slabostmi. Je to však cesta, kterou nemůžeme jít sami. Nutné je působení Ducha svatého.“
„Poznání Ježíše je Otcův dar. On nám dává poznat Ježíše. Je to dílo Ducha svatého, který je velkým pracovníkem. Není odborářem, nýbrž pracovníkem a neustále v nás pracuje. Osvětluje Ježíšovo tajemství a podává nám smysl Krista. Hleďme na Ježíše, Petra a apoštoly, a vnímejme ve svém srdci otázku: Za koho mne pokládáš? A jako učedníci žádejme Otce, aby nám dal poznání Krista v Duchu svatém a objasnil nám toto tajemství.“
Končil papež Farntišek dnešní ranní homilii.
Další články z podrubriky Kázání z Domu sv. Marty
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
