Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Odporovat svodům pokušení je možné jedině nasloucháním Ježíšovu Slovu – konstatoval dnes papež František v homilii při ranní eucharistii v kapli Domu sv. Marty. Navzdory našim slabostem, řekl papež, nám Kristus vždycky dává důvěru a otevírá horizont překračující naše omezení.

Pokušení se projevuje jako neškodná přitažlivost, ale postupně se stane pastí. A místo snahy vyprostit se z ní, bývá toto uvěznění minimalizováno a Božímu Slovu se nenaslouchá. Papež František ve své homilii poukázal na pravdu, kterou popisuje sv. Jakub v úryvku, (Jak 1,12-18), podaném v dnešní liturgii. Tato pravda říká, že člověk nikdy není pokoušen Bohem, nýbrž vlastní žádostivostí. A jak říká apoštol, »žádostivost počne a porodí hřích. A když je hřích spáchán, porodí smrt«“.

„Odkud přichází pokušení? Jak v nás působí? Apoštol říká, že nepřichází od Boha, ale z našich žádostí, z našich vnitřních slabostí, ze zranění, které v náš zanechal prvotní hřích. Odtud přicházejí pokušení, ze žádostivosti. Je zajímavé, že pokušení má tři vlastnosti: roste, infikuje a samo sebe ospravedlňuje. Roste: začíná poklidně a roste... Ježíš o tom mluví v podobenství o pšenici a koukolu: pšenice roste, ale koukol, který zasel nepřítel, rovněž. A pokušení roste a roste... A pokud je někdo nezastaví, obsadí všechno.“

Kromě toho, pokračoval papež František, pokušení „hledá druhého, sdružuje se, infikuje a tento růst a nákaza, tedy pokušení vytváří ovzduší, které nás do sebe uzavírá a z něhož je nesnadné vyjít. Zkušenost apoštolů, podaná dnešním evangeliem (Mk 8,14-21), ukazuje, jak se dvanáct apoštolů před zraky Mistra navzájem obviňuje, protože s sebou na loďku zapomněli vzít chléb. Ježíš jim možná s úsměvem nad jejich rozepří připomíná, aby se „varovali kvasu farizejského a kvasu herodovského“, ale apoštolové se dohadují dále a neposlouchají Jej, protože jsou pohlceni ovzduším vzájemného obviňování z toho, kdo zapomněl vzít chléb. Neměli prostor, neměli čas a neměli světlo pro Boží Slovo,“ komentoval papež František.

„A tak, když jsme v pokušení, neslyšíme Boží Slovo. Neslyšíme, nechápeme. A Ježíš musel připomenout rozmnožení chlebů, aby učedníky vyvedl z tohoto ovzduší, protože pokušení nás zamyká, odnímá nám každou prozíravost, uzavírá každý horizont a tak nás vede ke hříchu. Jsme-li v pokušení, zachrání nás jedině Boží Slovo, Ježíšovo Slovo. Když Jej vyslechneme, otevře nám horizont... Vždycky je připraven nás učit, jak se vymanit z pokušení. A Ježíš je mocný, protože nám nejenom umožňuje vymanit se z pokušení, ale dává nám větší důvěru.“

„Jsme-li v pokušení - řekl dále – je tato důvěra mocnou vzpruhou. Pán nás očekává; nám hříšníkům, kteří jsme pokoušeni, důvěřuje, a neustále nám otevírá horizonty. A na druhé straně ďábel, zdůraznil papež, „pokušením uzavírá, obestírá a zamyká a vytváří ovzduší podobné tomu, které se vyskytlo na loďce apoštolů. Nenechat se uvěznit v tomto typu ovzduší, končil papež, je možné jedině nasloucháním Ježíšovu Slovu“, podobně jako apoštolové, kterým v dnešním evangeliu Ježíš připomněl zázrak dvojího rozmnožení chlebů.

„Prosme Pána, který vždycky, když jsme v pokušení, trpělivě - stejně jako učedníkům - říká: »Zastav se, uklidni se. Vzpomínáš, co jsem s tebou učinil v té a v té chvíli? Vzpomeň si. Pozvedni zrak, pohleď k horizontu, neuzavírej se a jdi dál.« A toto Slovo nás zachrání od pádu do hříchu ve chvíli pokušení.“

Končil papež František ranní homilii.

Další články z podrubriky Kázání z Domu sv. Marty

(mig)