Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Vatikánská aula Pavla VI. byla dnes dějištěm výjimečného setkání. Papež František zde požehnal čtyřem stům padesáti rodinám, které odcházejí na misie do diecézí, kde si je vyžádali tamější biskupové. Každou misijní skupinu tvoří několik rodin a kněz. Tyto rodinné misie tvoří a vysílá hnutí Neokatechumenátní cesty. Jde celkem o 40 misijních skupin, které míří do 17 zemí (8 – Čína, 3 – Indie, 3 - Vietnam, Francie, Švýcarsko, 2 – USA, 1 – Mongolsko, Dánsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Ukrajina, Kosovo, Holandsko, Bulharsko, Maďarsko, Rakousko). Kromě nich bylo přítomno také 56 misijních skupin, které působí již deset let v různých zemích Evropy a více než 200 kněží a seminaristů z celkem 70 seminářů, které má Neokatechumenátní cesta po celém světě. Audience se účastnilo 11 kardinálů a 50 biskupů a celkem bylo přítomno 8 tisíc lidí, z nichž téměř jednu tisícovku tvořily děti. Těm věnoval papež František pozornost hned v úvodu svojí promluvy, ve které poděkoval přítomným za „radost víry a vřelost křesťanského svědectví“. Dodal pak, že „církev je vděčná za jejich velkodušnost.“ A právě jménem církve - pokračoval Svatý otec – „jménem naší svaté Matky církve hierarchické, jak rád říkával sv. Ignác z Loyoly – bych vám rád předložil několik jednoduchých doporučení“:

„První spočívá v tom, abyste měli maximální péči o vytváření a uchovávání společenství uvnitř místních církví, kam se vydáváte působit. Cesta (Neokatechumenátní) má vlastní charisma, vlastní dynamiku, dar, který má jako všechny dary Ducha hlubokou církevní dimenzi. To znamená vnímat život církví, do nichž vás vaši představení poslali, docenit jejich bohatství, je-li třeba, trpět jejich slabostmi, a jít společně jako jediné stádce pod vedením pastýřů místních církví. Církevní společenství je podstatné a někdy, což se stává, je lépe ustoupit od dodržování podrobností, které by jinak vaše zvyklosti vyžadovaly, pokud to zaručí jednotu mezi bratřími tvořícími jediné církevní společenství, jehož součástí se máte neustále cítit.“

Další ukazatel, pokračoval papež, spočívá v tom, že je dobré všude, kam jdete, myslet na to, že Duch svatý vás vždycky předchází. Toto je důležité, zdůraznil papež František.

„I na nejvzdálenějších místech v různých kulturních prostředích, Bůh všude rozsévá sémě Slova. Odtud plyne nezbytnost přikládat zvláštní pozornost kulturnímu kontextu, do něhož vy rodiny přicházíte. Často jde o prostředí velmi odlišné od toho, z něhož pocházíte. Mnozí z vás se budou namáhavě učit někdy obtížný jazyk a to je významné. O to důležitější bude vaše snaha naučit se – jak řekl před chvílí Kiko – kultury, s nimiž se setkáte, umět rozpoznat všudypřítomnou potřebu evangelia, ale také působení Ducha svatého v životě a dějinách každého národa.
A nakonec vás vybízím, abyste pečovali s láskou jedni o druhé, zejména o ty nejslabší. Neokatechumenátní cesta, jako postupné objevování vlastního křtu je namáhavou cestou, na níž mohou bratra či sestru potkat nečekané těžkosti. Trpělivost a milosrdenství ze strany společenství je v těchto případech znamením zralosti víry. Svoboda každého nesmí být vynucována a je třeba respektovat také eventuální volbu toho, kdo se rozhodne hledat mimo (Neokatechumenátní) Cestu jiné formy křesťanského života, které mu pomohou růst v odpovědi na Pánovo povolání.“

V závěru papež všechny povzbudil, aby nesli evangelium i do těch nejvíce odkřesťanštěných prostředí s láskou Boží.

„Řekněte těm, které potkáte na svých misijních cestách, že Bůh má rád člověka takového, jaký je, i s jeho omezeními, s jeho omyly a také s jeho hříchy. Vždyť proto poslal svého Syna, aby na Sebe vzal naše hříchy. Buďte posly a svědky nekonečné dobroty a nevyčerpatelného Otcova milosrdenství.“

Řekl papež František na setkání s rodinami a členy hnutí Neokatechumenátní cesty, kteří se vydávají na misie do 17 zemí a přišli si dnes pro požehnání Petrova nástupce.

(mig)