Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Křesťanská láska se vždycky vyznačuje konkrétností. Láska je více ve skutcích než ve slovech, více v dávání než v dostávání – řekl dnes papež František v homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty.
Žádná rozcitlivělost. Láska je buď altruistická a pohotová, vyhrnuje si rukávy a vidí ty, co jsou v nouzi, raději dává než dostává, anebo nemá vůbec co do činění s křesťanskou láskou. Papež František je v této otázce rezolutní a ve své reflexi se nechal vést především slovy z prvního listu apoštola Jana (1 Jan 4,11.18), který důrazně opakuje: »Když se milujeme navzájem, Bůh zůstává v nás a jeho láska je v nás přivedena k dokonalosti.« „Zkušenost víry,“ poznamenal papež, „spočívá právě v tomto dvojím zůstávání“:

„Nás v Bohu a Boha v nás – to je křesťanský život. Nezůstávat v duchu tohoto světa, nezůstávat v povrchnosti, nezůstávat v idolatrii, nezůstávat v marnosti. Nikoli: zůstávat v Pánu. On všechno oplatí. Zůstává v nás. On prvně zůstává v nás. Častokrát jej vyháníme pryč a nemůžeme v Něm zůstat. Duch zůstává.“

Po objasnění dynamiky ducha, který hýbe křesťanskou láskou, přechází papež František ke zkoumání jejího těla. „Zůstávání v lásce Boží“, řekl, „není ani tak nějakým vytržením srdce, krásným pocitem“:

„Podívejte, láska, o níž mluví Jan, není láskou telenovel! Nikoli, je něčím jiným. Křesťanská láska má vždycky jednu kvalitu a tou je konkrétnost. Křesťanská láska je konkrétní. Sám Ježíš, když mluví o lásce, hovoří o konkrétních věcech: dát najíst hladovým, navštívit nemocné a další konkrétní věci. Chybí-li tato křesťanská konkrétnost, je možné žít iluzorní křesťanství, protože není dost dobře jasné, co je jádrem Ježíšova poselství. Láska pak nedojde konkrétnosti a stává se láskou přeludů, takových, na jaké mysleli učedníci, když spatřili Ježíše a mysleli, že vidí přízrak.“

Právě ten „přízrak“, který zmiňuje dnešní evangelium (Mk 6,45-52) a o kterém si zděšení a ohromení učedníci mysleli, že k nim přichází po moři. Jejich zděšení však bylo plodem nechápavého srdce, protože – jak říká evangelium – »nepochopili, jak to bylo s těmi chleby«. „Máš-li zatvrzelé srdce – komentoval papež – nemůžeš mít rád a myslíš, že láska spočívá v tom něco si představovat. Nikoli, láska je konkrétní. A tato konkrétnost,“ dodal, „je založena na dvou kritériích“:

„Prvním kritériem je mít rád pomocí skutků, nikoli slovy. Slova jsou odnášena pryč větrem! Dnes jsou a zítra už ne. Druhým kritériem je konkrétnost: v lásce je důležitější dávat než dostávat. Kdo miluje, dává... Dává věci, dává život, dává sebe sama Bohu a druhým. Kdo však nemiluje, je sobec, stále se snaží dostat, snaží se mít věci, mít výhody. Mějme tedy srdce otevřené. Ne to, které měli učedníci, uzavřené srdce učedníků, kteří nic nechápali. Zůstávejme v Bohu a Bůh zůstane v nás. Zůstávejme v lásce.“

Končil papež František dnešní ranní homilii.

Další články z podrubriky Kázání z Domu sv. Marty

(mig)