Vatikán.
Od včerejška má církev nového světce. Papež František se rozhodl rozšířit na celou církev kult bl. Petra Fabera (1506-1546), prvního učedníka sv. Ignáce z Loyoly a následně jednoho z prvních jezuitů. Jeho kanonizační proces trval několik století, říká postulátor, P. Anton Witwer SJ:
„Proces byl ukončen na výslovné přání Svatého otce. Papež, který chová k Petru Faberovi zvláštní úctu, se rozhodl udělit dispens od zázraku, jak je v těchto případech vyžadován, a rozšířil na celou církev jeho kult, dosud omezený na Tovaryšstvo Ježíšovo a francouzskou diecézi Annecy. Petr Faber prvním knězem mezi jezuity. Vysvěcen byl v roce 1534. Právě on v témže roce sloužil na Montmartru mši, během níž všichni první jezuité, včetně sv. Ignáce, složili sliby. Petr Faber byl tehdy jako kněz zodpovědný za celou skupinu, byl jejich duchovním vůdcem. Proto také jeho způsob prožívání kněžství významně ovlivnil všechny první jezuity, kteří byli vysvěceni teprve o tři roky později. Takže pokud jde o kněžství, je to nejvýznamnější postava Tovaryšstva Ježíšova.“
- vysvětluje k postavě nového světce, sv. Petra Fabera, postulátor kanonizačního procesu, P. Anton Witwer SJ.
Papež František použil tento způsob kanonizace již podruhé. První byla františkánská mystička Angela z Foligna. Benedikt XVI. takto kanonizoval Hildegardu z Bingen.
Petrův nástupce kromě této „utajené kanonizace“ během včerejší audience prefekta Kongregace pro svatořečení, kard. Amata, uznal rovněž heroické ctnosti polského laika Jiřího Ciesielského (1929-1970), otce čtyř dětí, vysokoškolského učitele a mnohaletého přítele Karola Wojtyły, pozdějšího papeže Jana Pavla II.
Další dva dekrety podepsané svatým otcem během zmíněné audience se týkají zázraku na přímluvu americké řeholnice Marie Terezie Demjanovichové (1901-1927) z kongregace sester milosrdné lásky od sv. Alžběty, a heroických ctností španělského diecézního kněze Emanuela Herranze Establés (1880-1968), zakladatele kongregace služebnic P. Marie Bolestné.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
