Vatikán. Kanonickou návštěvu ad limina dnes zahájila Nizozemská biskupská konference. Papež František nizozemským biskupům rozdal text promluvy, ve které se dotýká všech aspektů církevního života a zejména jim děkuje za službu v leckdy nelehkých okolnostech. U našeho mikrofonu byl kardinál Willem Jacobus Eijk, utrechtský arcibiskup.

„Podle oficiálních církevních statistik je čtvrtina nizozemské populace katolická. Státní statistický úřad udává mnohem nižší počty – v roce 2010 se ke katolictví přihlásilo 16 procent obyvatel a tato příslušnost podle odhadů poklesne na méně než 10 procent v roce 2020. Ve stejné roce se druhým nejzastoupenějším náboženstvím stane islám. Protestantskou církev, kterou sekularizace zasáhla již na počátku minulého století, bude zastupovat jen 4 až 5 procent lidí. Katolická církev nyní bohužel musí věnovat velké úsilí vlastní reorganizaci. Například v utrechtské arcidiecézi jsme sloučili farnosti – ze 326 farností jsme jich utvořili 49, s jediným kostelem jako eucharistickým centrem. Nedostává se kněží, kteří by sloužili ve všech stávajících kostelech. Museli jsme proto zavřít asi třetinu kostelů. Spolu s praktikujícími katolíky schází také finanční prostředky. Církev totiž žije jenom z dobrovolných příspěvků. Musím však říci, že roste kvalita věřících. Ti, kteří zůstávají, mají osobní vztah s Kristem, modlí se, zajímají se o víru, berou ji vážně – a to je pro nás známkou naděje.“

Svatý otec ve své promluvě nizozemskou církev vyzval k aktivní účasti na veřejné debatě, týkající se významných sociálních otázek – tedy rodiny, manželství, konce života. Církev má upozorňovat na milosrdenství a něhu Boha, píše papež.

„Stát říká, že se zakládá na neutrálních hodnotách, přijatelných pro všechny. Avšak také tzv. „neutrální hodnoty“ se ve skutečnosti zakládají na určité filosofii. Holandská katolická církev se však nenechá zastrašit. Mnohokrát jsme vyjádřili své katolické mínění k různým etickým otázkám, zejména v souvislosti s uzákoněním eutanazie. Zásadní prohlášení církve k těmto tématům pochází z roku 2002. Sám jsem publikoval četné vědecké články – a to také na stránkách národních deníků. Snažíme se dostat ke slovu co nejvíce a hlas církve je opravdu slyšet.“

Podotýká nizozemský primas, který je odborníkem v oblasti etiky a morální teologie a je členem Papežské akademie Pro život. Dalším tématem papežovy promluvy je ekumenický a mezináboženský dialog, oblast navýsost aktuální ve stále pestřejším Holandsku.

„Naším referentem pro mezináboženský dialog je emeritní biskup Amsterdamu-Haarlemu. Máme také zvláštní komisy pro pravidelné kontakty s muslimy. Problém islámského světa je v tom, že nemá jednotné představitele. Každá mešita a komunita je nezávislá, navíc existují různé proudy islámu. Je proto jednodušší udržovat vztahy s protestantskými církvemi a židovskou komunitou, které mají svou strukturu a zástupce.“

V závěru svého obsáhlého textu papež vyjadřuje svůj soucit s oběťmi sexuálního zneužívání v katolické církvi. Ujišťuje oběti i jejich rodiny svou modlitbou a prosí biskupy, aby tyto lidi doprovázeli v jejich bolestné cestě uzdravování.

„Před publikací tzv.Deetmanovy zprávy v roce 2011 byla média vůči katolické církvi vysoce kritická. Ustalo to po zveřejnění zprávy, která případy zneužívání kompletně a upřímně dokumentuje, a to až do nejmenších, i nejbolestnějších, detailů. Naše přednostní pozornost nyní patří obětem. Tento aspekt se v minulosti zanedbával.“

Uvedl pro Vatikánský rozhlas předseda Nizozemské biskupské konference, kard. Willem Jacobus Eijk.

(jag)