Vatikán.
Za přítomnosti Jana Pavla II. bylo dnes vyhlášeno 16 dekretů Kongregace pro svatořečení. Většina z nich se týká mučedníků, kteří položili v minulém století život za víru při pronásledováních církve v Mexiku a ve Španělsku. 16 beatifikačních a kanonizačních procesů se týká kněží, řeholníků, řeholnic a laiků z Argentiny, Chile, Indie, Itálie, Mexika a ze Španělska.
Šest dekretů ohlašuje heroické ctnosti kandidátů blahořečení. Jsou to katalánský kněz barcelonské arcidiecéze, Petr Tarrés i Claret (1905-1950), který zasvětil život formaci mládeže v Katolické Akci; dále zakladatelka Misijního institutu dcer Neposkvrněné P. Marie, Mexičanka Matka Julia de las Espinas del Sagrado Corazón (od trnů Nejsvětějšího Srdce) (1881-1974); dvě italské řeholnice Alfonsa Clerici (1860-1930) z kongregace Sester Nejsvětější Krve, a Serafina Gregoris (1873-1935), z Institutu františkánek Krista Krále, a řeholní sestra z Argentiny Maria Crescenzia (1897-1932) z Kongregace Dcer naší Paní ze Zahrady.
Z dekretů o mučednické smrti se první týká dvou kněží, diecézního kněze z Leónu, José Trinidad Rangel Montańa, a klaretina španělského původu, Andrés Solá Molista, a laika Leonarda Pérez Lariose. Všichni tři byli zastřeleni 25. dubna 1927 u města Lagos Moreno v Mexiku.
Dalším mexickým mučedníkem je P. Darío Acosta Zurita, zavražděný v kostele pouhé tři měsíce po kněžském svěcení.
Třetí dekret patří skupině mučedníků ze Španělska, zavražděných v letech 1936-37. Je to 14 bosých karmelitánů, z nichž 12 byli kněží, v čele s otcem Lukášem de San José. Dále 44 školských bratří v čele s Leonardem José; generální představená milosrdných sester karmelitek, Matka Apollonia del Santisimo Sacramento Lizarraga y Ochoa; a 4 karmelitky misionářky (Esperanza de la Cruz, María del Refugio del Santo Ángel, Daniela de san Barnabé a Gabriela di San Juan de la Cruz). Ke skupině patří také dvacetiletý seminarista z Barcelony, José Casas Ros.
Na počátku španělské občanské války, roku 1934, byl zavražděn rovněž Boží služebník Bernardo Fábrega Julia, ředitel školy a představený školského institutu v provincii Palencia.
Pátý dekret patří mexickému laikovi, Anacletu González Floresovi, advokátu, zavražděnému roku 1927, označovaného za Mexického Ghándího, a dalším 4 laikům, kteří obětovali život v obraně náboženské svobody v Mexiku v letech 1927-1928. Podobně zemřel také 15-ti letý Mexičan José Sánchez del Río, kterému patří 6. dekret o mučednické smrti.
Poslední čtyři dekrety ohlašují zázrak přičítaný přímluvě již zmíněného barcelonského kněze Petra Tarrés i Clareta, dále zakladatelky kongregace sester Svaté Tváře Matky Marie Pie Mastena, která zemřela v Římě roku 1951. Další dva se týkají dvou italských laiček: Eurosia Fabris (1866-1932), byla matkou devíti dětí, z nichž se tři stali kněžími, a Pina Surriano (1915-1950) pracovala v Katolické akci a nabídla svůj život za posvěcení kněží.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
