Vatikán.
„Penitence a penitenciárie mezi humanismem a renesancí. Doktrína a praxe od čtrnáctého století do začátku novověku (1300-1517)“. Takové je téma dvoudenního studijního sympozia, které v Římě již počtvrté zorganizovala Apoštolská penitenciárie. Tato nejstarší instituce římské kurie vykonává svou duchovní službu již od dvanáctého století. Vatikánský rozhlas se ptal, zda vůbec má smysl zabývat se pokáním v době, která nevnímá hřích. Odpovídá regent penitenciárie a jeden z přednášejících
mons. Krzysztof Nykiel:
Reflexe nad historickým, kanonickým a pastoračním vývojem zpovědní praxe a svátostí pokání stejně jako úvahy o samotné Apoštolské penitenciárii nejsou odkázány do jakési neexistující minulosti. Svátostná zpověd je ještě dnes životodárnou mízou církve. Letošní sympozium se kryje se závěrem Roku víry, který, jak známo, do Říma přivedl množství poutníků z celého světa, aby tu obnovili své vyznání víry. Četní poutníci přistoupili ke svátosti smíření v papežských bazilikách Věčného města. A naši penitenciáři nás s nadšením informují, že každou středu při generální audienci nebo v neděli po modlitbě Anděl Páně se lidé vyznávají ze svých hříchů s větší důvěrou a v duchu upřímné kajícnosti. Také kostely v okolí baziliky sv. Petra jsou plné věřících, kteří se chtějí vyzpovídat a věnovat více času modlitbě. Papež František nás vícekráte vyzval, abychom neměli strach Boha prosit o odpuštění. Pán je totiž šťastný, když nám daruje své milosrdenství. Když Svatý otec den po nástupu Petrův stolec navštívil baziliku Santa Maria Maggiore a pozdravil tamní zpovědníky, řekl jim: „Milosrdenství, milosrdenství, milosrdenství. Jste zpovědníci, a proto buďte milosrdní k duším“.
Na milosrdenství jako aspektu křesťanského a církevního života papeži Františkovi velmi záleží. Proč tomu tak je?
Protože Boží milosrdenství je srdcem evangelní zvěsti. Ježíš přišel, aby spasil ztracené. Papež František naléhá na to, abychom tlumočili, že Bůh je nekonečné milosrdenství. Chce totiž v srdcích lidí dobré vůle vzbudit důvěru a naději na to, že v životě vždy může nastat změna. Čas k obrácení a spáse je vždy příhodný. Papež si přeje, aby se církev světu ukázala jako Matka a Učitelka milosrdenství, jako domov pro všechny – silnější i slabší, hříšníky, lhostejné a také pro toho, koho církev odradila, nebo kdo cítí beznaděj. Kladný dopad těchto opakovaných výzev Svatého otce skutečně nelze vyčíslit. Z různých částí světa a, jak jsem již řekl, také od našich zpovědníků, docházejí zprávy o duchovním probuzení, které stojí za povšimnutí. Věřící přistupují ke zpovědi v důvěře a s upřímnou kajícností.
Co dalšího vás zaujalo na pastorační činnosti papeže Františka?
Osobně se mne dotýká, že papež František není jenom hlasatelem Božího milosrdenství, ale že se stává dobrým a milosrdným Pastýřem. Oslovuje jeho dobrota srdce, která patří všem lidem bez rozdílu, jeho bezprostřednost a schopnost lidem naslouchat, jeho neustálé vyhledávání chudých, potřebných a trpících. Lidé cítí papežovu blízkost, vnímají, že není vzdálen jejich problémům a jejich životu. Ke své radosti jsem Svatého otce v těchto měsících osobně navštívil a mohl jsem konstatovat, nakolik jsou mu blízké záležitosti každého z nás a našich blízkých. Tuto jeho velkodušnost a něhu vnímají také zaměstnanci našeho úřadu, kterému se přezdívá „tribunál milosrdenství“. Při každodenní modlitbě Anděl Páně se vždy modlíme za papeže Františka a jeho petrovský úřad.
Co si slibujete od právě probíhajícího sympozia Apoštolské penitenciárie?
Přejeme si, aby naše sympozium skrze studium historického, kanonického a liturgického vývoje svátosti pokání lidem pomohlo k nalezení a docenění Otcovy lásky a odpuštění. Doufáme, že věřící budou ještě častěji navštěvovat zpovědnice jako přednostní místo, kde mohou zakusit Boží lásku, převyšující jakýkoliv hřích. Když kněz udílí svátost smíření, nabízí se mu vhodná příležitost k evangelizaci a hlásání radostné zvěsti. Evangelizovat neznamená pouze přinášet nauku a oznamovat určité pravdy. Je to zejména hlásání evangelia, které se dotýká lidského srdce a otevírá je pro přijetí Boží lásky.
Soudí v rozhovoru pro Vatikánský rozhlas regent Apoštolské penitenciárie, mons. Krzysztof Nykiel.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
