Francie.
„Doufám, že nás počínání nového papeže vymaní ze zajetí karikaturních sporů mezi těmi, kteří na jedné straně tvrdí, že »z církve musí pryč ten, kdo nedodržuje pravidla«, a těmi, kdo na druhé straně hlásají, že »z církve musí pryč pravidla«. Je třeba ukázat třetí cestu. Učení Písma a církve není „zákonem“ či souhrnem pravidel, nýbrž ukazuje člověku cestu ke štěstí. To je naše víra. Musíme společně najít tento nový tón.“ Takto vysvětluje lyonský arcibiskup, kardinál Philippe Barbarin novoty Bergogliova pontifikátu v rozhovoru pro víkendové vydání francouzského deníku
Le Figaro (9.-10.11.2013).
Papež František – říká dále francouzský kardinál – není Benedikt XVI, jenž je teologem ve vlastním smyslu. Pohybuje se na jiném území. Nikdo nemůže být současně všude. Mění se tedy akcenty vyznačující se velkou prostotou a opravdovou niterností. Papež František vybízí národy k velkorysosti vůči migrantům a utečencům, ale je realistou a dobře ví, že státy mají zaručovat za mír na svém území a předcházet šíření násilí.
„Začít znovu klást do středu pozornosti chudé a vyděděné – říká Barbarin – to je papežovo poselství, které by měl každý podle své odpovědnosti přijmout. Nehrozí nějaké předávání věroučné ledabylosti či přezírání Božího Slova. Nehrozí, že by snad interpretace některých papežových promluv mohly ve francouzské církvi probudit levicový progresismus 70. let minulého století. Ten je ostatně pro naši mládež něčím jako arabština“, říká lyonský arcibiskup. „Je to zastaralá věc, kterou je třeba zahodit spolu se záští, kterou dosud vyvolává. Papež říká věci opravdové a užitečné, oslovuje všechny a hýbe každým. Pokud vyvolá nevoli, nechuť a neklid, je to jen dobře, prospěje to,“ podotýká kardinál Barbarin, který se všímá, že zvláště ve Francii je „u mnoha kněží a věřících zřetelné, že jsou ovlivněni papežovými postoji a poselstvím chudoby a bratrství.“
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
