Rádio Vaticana

Vatikán. Již hodinu před začátkem dnešní generální audience papež František projížděl náměstím svatého Petra, aby pozdravil přítomných osmdesát tisíc věřících. Petrův nástupce se ve své katechezi zamýšlel nad druhou stránkou společenství svatých, totiž společenstvím věřících v duchovních dobrech. Papež se pak zamýšlel nad třemi aspekty tohoto sdílení svatých věcí, totiž společenstvím ve svátostech, charismatech a lásce. K tomuto třetímu aspektu řekl:

„Jednota mezi námi je vytvářena láskou. O prvních křesťanech říkali pohané, kteří je pozorovali: »Pohleďte, jak se mají rádi. Není mezi nimi nevraživost, nepomlouvají se navzájem. To je krásné.« To je Boží láska, kterou nám Duch svatý vlévá do srdce. Charismata jsou v životě křesťanského společenství důležitá, ale jsou to vždycky prostředky k růstu v lásce, kterou svatý Pavel řadí nad všechna charismata (srov. 1 Kor 13,1-13). Bez lásky jsou totiž i ty nejmimořádnější dary k ničemu. Někdo řekne: „Tento člověk uzdravuje, dokáže uzdravovat lidi! Co však láska v jeho srdci? Má lásku? Pokud ano, jen tak dál, ale pokud ji nemá, církvi neprospívá. Veškeré dary, jež jsou bez lásky, neslouží církvi, protože kde není láska, je prázdno, které vyplňuje egoismus. Zeptám se vás: budeme-li všichni egoisty, pouze egoisty, můžeme žít ve společenství, v pokoji? Je možné žít v pokoji, je-li každý z nás egoistou? Je to možné nebo ne? (lidé odpovídají: Ne!) Nelze! Proto je nezbytná láska, která sjednocuje, činorodá láska. I náš nejmenší skutek lásky má dobrý účinek na všechny! Žít jednotu církve a společenství lásky, proto znamená nehledat svůj zájem, ale sdílet soužení a radosti bratří (srov. 1 Kor 12,26) v ochotě nést břemena těch nejslabších a chudých. Tato bratrská solidarita není rétorickým obratem, nějakým úslovím, nýbrž integrující součástí společenství mezi křesťany. Pokud ji žijeme, jsme ve světě znamením, jsme „svátostí“ Boží lásky. To jsme jedni pro druhé a pro všechny! Nejde jenom o drobnosti lásky, které si můžeme vzájemně dát, ale o něco hlubšího. Jde o společenství, které nás uschopňuje vejít do radosti i bolesti druhých, abychom si je osvojili upřímně.
Často jsme vyprahlí, lhostejní, odtažití, a místo abychom sdíleli bratrství, předáváme nevrlost, chlad a egoismus. A mohou naše církve růst nevrlostí, chladem a egoismem? Může tak růst celá církev? Nikoli, nevrlost, chlad a egoismus církvi nepřináší růst. Církev roste jedině láskou, která přichází z Ducha svatého. Pán nás zve, abychom se otevřeli společenství s Ním ve svátostech, v charismatech a v lásce, abychom důstojně žili svoje křesťanské povolání.“

PLNÉ ZNĚNÍ katecheze Svatého otce je ZDE

Mezi pozdravy v různých jazycích v závěru generální audience se tuto středu vyskytla také maďarština. Papež pozdravil maďarské Romy, kteří přijeli do Říma na svou národní pouť.

„Přivezli jste s sebou kříž, který na tomto náměstí před deseti lety požehnal bl. Jan Pavel II. Čerpejte nadále svou naději a sílu, jež jsou nezbytné pro apoštolát mezi vaším lidem, z Kristova kříže, který je znamením lásky, milosrdenství a smíření.“

řekl papež zástupcům romského etnika z Maďarska.

(RaVat)