Budapešť.
Po nedělní modlitbě Anděl Páně papež František připomněl dalšího ze zástupu mučedníků komunistického režimu, salesiánského koadjutora Ištvána Sándora, který byl blahořečen v sobotu v Budapešti.
„Byl to salesiánský laik, který šel příkladem ve své službě mládeži, jak v oratoři, tak v učňovském vzdělávání. Když komunistický režim uzavřel veškerá katolická díla, Sándor čelil s odvahou pronásledování. Byl popraven ve svých 39 letech. Spolu se Salesiánskou rodinou a maďarskou církví za něj vzdáváme díky.“
Ištván Sándor se narodil na počátku první světové války (26.10.1914) ve středomaďarském Szolnoku. Celý jeho život poznamenaly válečné zvraty a následný nástup komunistického režimu. Blahoslavený pocházel ze silně katolické rodiny, která navštěvovala farnost spravovanou františkány. Právě ti si povšimli Sándorova nadšení pro práci s mládeží a nasměrovali jej do budapešťského salesiánského institutu spojeného s tiskařskou školou.
„Blahoslaveného Sándora fascinoval sv. Jan Bosco. Vysoce hodnotil jeho pedagogickou a pastorační metodu, která se zaměřovala na “celistvou spásu” mladých lidí. Na představené tento vážný a zároveň veselý mladík učinil dobrý dojem a po pouhém měsíci aspirantátu mu povolili vstup do noviciátu.“
vysvětluje prefekt Kongregace pro blahořečení a svatořečení, kard. Angelo Amato, který Svatého otce zastupoval při sobotní beatifikační liturgii. Další Sándorovu formaci však znemožnilo vypuknutí druhé světové války – podařilo se mu dokončit noviciát, avšak ihned potom narukoval. Po návratu z ruské fronty a amerického válečného zajetí začal pracovat jako mistr v salesiánské tiskárně – ta však brzy ukončuje činnost. Nastupující komunismus rozpouští náboženské spolky a zestátňuje katolické školství.
„Stalinismus se ujal moci v roce 1949. Zabral církevní majetek a o rok později rozpustil všechny řády a kongregace. Řeholníci byli soustředěni do sběrných klášterů, laičtí spolupracovníci byli pronásledováni. Skrývali se a vykonávali nejrůznější práce, jen aby si zajistili obživu.“
Ištván Sándor pracoval pod změněným jménem v jedné ze státních továren, avšak neustával v tajném apoštolátu mezi mládeží. Tajná policie jej zatkla na pracovišti – společně s další pěticí mladých salesiánů a dvěma studenty byl odsouzen k trestu smrti za protistátní spiknutí. Datum jeho popravy – 8. červen 1953 – bylo oznámeno teprve po pádu Berlínské zdi. Místo posledního odpočinku maďarského salesiána není známo.
„Mučedník Ištván Sándor zanechal svým spolubratrům salesiánům i nám všem trojí poselství: především je to věrnost až do krajnosti v povolání, ke kterému nás Pán volá. Na druhém místě pak úsilí o výchovu mládeže, kterou je nutné formovat k dobrému životu podle evangelia. A konečně důvěryhodné svědectví o Ježíši Kristu, jeho slovech naděje a milosrdné lásky.“
Salesiánská rodina slovy svého představeného Dona Pascuala Cháveze podotýká, že laik Ištván Sándor byl vzorem rovněž pro kněze díky své činnosti pro mládež a svému příkladnému řeholnímu životu. Je vzorem pedagogiky dobroty, která je pro salesiány metodou hlásání evangelia.
„Blahoslavený mučedník Ištván Sándor prorokuje důležitost, jakou má výchova mládeže. Pouze prostřednictvím výchovy můžeme čelit převládající kultuře, která často protiřečí hodnotám života, lásky, pracovitosti, odpuštění, bratrství.“
uzavírá kard. Angelo Amato.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
