Jsme uprostřed Ježíšových ran, zněla Vaše slova, [na uvítanou] paní [ ředitelko ústavu]. Řekla jste také, že tyto rány je nutno vyslyšet a rozpoznat. Přichází mi na mysl společná cesta, kterou Pán Ježíš ušel se dvěma smutnými učedníky. Pán Ježíš nakonec odhalil své rány a oni Jej poznali. A pak chléb, ve kterém byl také On. Můj bratr Domenico mi řekl, že se zde scházíte k adoraci. Také onomu chlebu je třeba naslouchat, protože je v něm přítomen Ježíš, který se ukrývá za prostotou a pokorou chleba. A zde je Ježíš, který se skrývá v těchto mladých lidech, dětech, v těchto lidech. Na oltáři uctíváme Ježíšovo Tělo; v nich nalézáme Ježíšovy rány. Ježíš skrytý v Eucharistii a Ježíš skrytý v těchto ranách, kterým je třeba naslouchat. Nikoliv jako novinové zprávě, kterou posloucháme dva tři dny, než přijde další a ještě další…Tyto rány musí vyslyšet ti, co o sobě říkají, že jsou křesťané. Křesťan uctívá Ježíše, hledá Jej, dokáže rozpoznat Ježíšovy rány. Každý z nás dnes přítomných potřebuje říci: “Musíme naslouchat těmto ranám”. Je tu však ještě něco jiného, co nám dodává naděje. Ježíš je přítomný v Eucharistii, zde je Ježíšovo Tělo. Ježíš je přítomný také mezi vámi – je to Ježíšovo Tělo a jeho rány v těchto lidech.
Je však zajímavé, že Vzkříšený Ježíš byl velmi krásný. Jeho tělo nebylo pohmožděné, ani zmučené. Bylo krásnější než předtím. Ježíš si pouze přál zachovat své rány a odnést si je s sebou do nebe. Ježíšovy rány jsou zde a zároveň jsou v nebi před nebeským Otcem. My zde léčíme Ježíšovy rány a On nám je z nebe ukazuje se slovy, kterými se obrací k nám všem : “Čekám na tebe!” Tak ať se stane.
Kéž vám všem Pán žehná. Kéž na nás sestoupí jeho láska a kráčí s námi. Kéž nám Ježíš řekne, že toto jsou jeho rány a pomůže nám, abychom těmto ranám propůjčili hlas, který by křesťané vyslyšeli.
Přeložila Jana Gruberová
Další články z podrubriky Promluvy
odeslat článek
vytisknout článek
