Rovigo.
V Rovigu se dnes dopoledne konala beatifikace italské mystičky Marie Bolognesi, která svůj životní běh zakončila 30. ledna 1980. V tomto asi padesátitisícovém městě za velké účasti věřících kardinál Angelo Amato jménem Svatého otce prohlásil za blahoslavenou zdejší laičku, narozenou roku 1924 svobodné matce v nedaleké vesnici Bosaro. Vyrůstala v chudobě a vzhledem k neuspořádanosti rodinných poměrů matky také v prostředí klevet a sociální nevlídnosti. Navíc ani její matka neoplývala mateřským citem, takže dětství strávila v rodinách příbuzných či známých.
„Často si s ní ostatní děti nechtěly hrát, protože byla dcerou té a té,“ vypráví prefekt Kongregace pro svatořečení, kardinál Amato: „»Sama jsem chodila do zahrady k babičce, napsala později, abych se pokusila chytit motýla. Ach, kdyby mi Ježíš dal také křídla, až mne děti nebudou chtít, uletěla bych rychleji.«“
Od útlého věku musela tvrdě pracovat, někdy i v těžkých profesích jako je např. zednictví. I přes nouzi, která by jiné zlomila, se však vždycky vyznačovala obdivuhodnou dobrosrdečností. Ve dvaceti šesti letech se začala její bolestná duchovní očista, a to formou démonické posedlosti (21.6. 1940). Její projevy, kterých se děsily i její přítelkyně, když se ocitla v blízkosti kostela, ji dva roky bránily vstoupit dovnitř. 1. dubna 1942 měla mystické vidění, které ji přineslo uzdravení. Potom přišly četné další mystické prožitky.
„Mnohá její mystická charismata jí však nebránila v jejím heroickém nasazení lásky k bližním. Tvrdě pracovala jen proto, aby mohla rozdávat druhým. Často navštěvovala nemocné a trávila u nich noci. Šetřila peníze a rozdávala věci základní potřeby chudým rodinám.“
Svůj bohatý duchovní život však žila ve skrytu. Byla „mlčenlivou ženou dobročinné lásky“ až do roku 1951, kdy se její mystické zkušenosti bez jejího vědomí staly veřejně známými. Na pokyn biskupského úřadu přijala zasvěcený život v ustavičné modlitbě a službě druhým, zvláště těm, kteří vězeli v morální chudobě. Jim věnovala svůj odříkavý život, bolesti bezpočtu nemocí, které se v jejím životě neustále střídaly, a vyprošovala všem, kdo se odvrátili od lásky Boží, aby jim byla dána milost návratu do domu nebeského Otce.
Diecézní beatifikační proces byl zahájen dvanáct let po její smrti. Její hrob v kostele sv. Šebestiána v její rodné vesnici Bosaro je stále zaplaven čerstvými květy.
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
