Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. „Dialog vedeme proto, abychom se našli a nikoli proto, abychom se přeli,“ poznamenal mimo jiné papež František na dnešním setkání se studenty a učiteli tokijského gymnázia Seibu Gauken Bunri Junior High Schoul. Neobvyklá audience se konala na nádvoří sv. Damase před apoštolským palácem. Skupinu dvou set studentů ve věku 15 let spolu s jejich 15 profesory oslovil papež za pomoci tlumočnice. „Izolovanost nikdy nemůže vést ke kulturnímu růstu, řekl v úvodu Svatý otec, který na nedávných Světových dnech mládeže hovořil o svém chlapeckém snu „odejít na misie do Japonska“.

„Pokud jsme izolováni v sobě samých, máme jen to, co máme, a nemůžeme kulturně růst. Pokud se však setkáváme s jinými lidmi, jinými kulturami, jinými způsoby myšlení, jinými náboženskými vyznáními, vycházíme ze sebe a vydáváme se na onu dobrodružnou cestu, zvanou dialog.“

Dialog je velmi důležitý – pokračoval papež – protože ve srovnání s jinými kulturami a zdravou konfrontací s jiným náboženským vyznáním člověk zraje a roste.

„Existuje však také riziko. Pokud se někdo v dialogu uzavře a rozruší, může se začít škorpit. Riziko hádky existuje, ale dialog vedeme, abychom se vzájemně našli a nikoli proto, abychom se přeli. A co je tím nejhlubším postojem, který musíme mít, abychom vedli dialog a nikoli spor? Je to mírnost, schopnost setkat se v pokoji s lidmi, s kulturami, schopnost klást inteligentní otázky: »Proč si myslíš toto? Anebo: proč se v této kultuře jedná právě takto?« Nejprve si druhé vyslechnout a potom mluvit, toto vše je mírnost. A pokud si nemyslíš totéž, co já a ani já svůj postojím nezměním, zůstáváme i přesto přáteli. Já jsem slyšel, co si myslíš, a ty jsi slyšel, co si myslím já.“

Takovýto dialog vytváří pokoj, řekl dále papež František. „Není pokoje bez dialogu“:

„Všechny války, všechny boje, všechny problémy, které se vyskytnou a neřeší, existují z nedostatku dialogu. Vyskytne-li se problém, dialog vytváří pokoj. A to je to, co vám přeji na této cestě dialogu, abyste dovedli vést dialog, chápat a růst. A přeji vám hezký pobyt v Římě.“

Po krátké papežově improvizované promluvě oslovila Svatého otce jedna dívka:

„Jsme rádi, že jsme se s Vámi mohli setkat a slyšet Vaše slova. Budeme se nyní snažit uskutečňovat, co jsme slyšeli a chtěli bychom Vám poděkovat, že jste nám poskytl trochu ze svého drahocenného času.“

Pozoruhodná výslovnost mladé Japonky vyvolala spontánní reakci papeže, který se jí zeptal, zda se nenarodila v Neapoli, když mluví tak dobře italsky…
Setkání pak studenti zakončili zpěvem svojí školní hymny, po níž Svatý otec ještě dodal:

„Jste výborní. Hezky zpíváte. V dialogu existuje princip reciprocity. Řekne-li někdo něco, druhý má něco odpovědět, ale já zpívat nedovedu, nemohu...“

Na závěr asi dvacetiminutového setkání se papež František pozdravil s jednotlivými studenty osobně.

(mig)