Rádio Vaticana

Egypt. Přibližně 40 kostelů v této zemi, zmítané nepokoji a násilím, bylo zapáleno. Jde o kostely koptské, katolické, pravoslavné i protestantské. Cílem útoků jsou také školy, kláštery a obchody patřící křesťanům na celém území Egypta. O situaci mluví tamější svědek událostí, mons. Youhanna Golta z katolického patriarchátu koptského ritu:

„V Egyptě jsou pronásledováni Muslimským bratrstvem křesťané i muslimové. Jeho stoupenci zapalují kostely, školy, instituce, muzea, všechno bez rozdílu. Nelze hovořit o křesťansko muslimském sporu, protože jde o egyptskou otázku. Nicméně Muslimské bratrstvo využívá slabosti křesťanské menšiny, aby napadalo i zabíjelo. Bylo spáleno 40 kostelů, stovky křesťanských obchodů. Naši muslimští přátelé, tedy většina muslimů, však křesťanům pomáhají a podporují je. Egypt je zemí, která nesmí být rozdělena. Neexistuje ulice, budova či město, které by bylo pouze muslimské anebo pouze křesťanské. Vedle islámské univerzity Al Azhar stojí křesťanské obchody a u katedrály v Káhiře žijí muslimové. Egypt je země, která nepřijme rozdělení. USA, ani EU to však nepochopily. Západní země mají špatné, zkreslené a mylné informace.“

Telefonuje z Káhiry mons. Youhanna Golta, katolík koptského ritu.

O situaci v Egyptě hovoří také biskup Gizy, mons. Antonious Aziz Mina:

„Znepokojení je obrovské. Lid je však jednotný s výjimkou onoho Muslimského bratrstva, které mělo celý rok vládu v rukou, přičemž jeho počínání bylo horší než jeho slova. Statistiky praví, že jeho přívrženců není více než 700 tisíc. Nyní vychází najevo, že je spojeno s teroristickou sítí Al Kajda a také s Hamasem. Nemá žádný zájem ani o zemi, ani o Egypťany, o nikoho. Má jenom svoje zájmy. Během posledních dnů byly zapáleny desítky katolických, pravoslavných i protestantských kostelů. Přívrženci Muslimského bratrstva se domnívají, že tak zatáhnou křesťany do konfliktu s vládou a s armádou a snaží se proto rozsévat nepořádek v celé zemi. Křesťané jsou si však vědomi, že izolace těchto sil, které nemají žádnou politickou moc ani politickou zkušenost, bude něco stát.“

Koptský katolický biskup z Gizy pak pokračuje:

„Jsme sjednoceni jedině v Kristu a v modlitbě. Situace křesťanů je však v každé zemi jiná. Nelze porovnávat postavení křesťanů v Libanonu a v Egyptě či v Iráku a v Sýrii. V každé zemi je to jiné. V Egyptě je silná křesťanská obec, i když nekatolická. Ale v rámci této menšiny jsou koptové, katolíci i protestanté jednotní. Mají totožné stanovisko. Volají jedním hlasem: Nechceme terorismus, nechceme násilí! A toto „ne“ je velice pacifické.
Vidíme však, že existují určité zájmy. Troufnul bych si říci, že jsou mezinárodní, a podporují Muslimské bratrstvo. Pravda má tisíce tváří. Dosud byl Egypt z celého Blízkého východu nejvíce v rovnováze, a nevím, kdo má zájem na tom, aby byl zničen...“

V souvislosti s pojmem občanská válka, kterým bývá používán k označování situace v Egyptě, biskup Mina říká:

„Žádná občanská válka tu neexistuje! O občanské válce je řeč tehdy, existují-li nějaké zřetelně odlišné frakce. Kdyby se manifestovalo pokojně, nikdo by nic neřekl. Tito lidé však zapalují kostely, mučí, zabíjejí a působí zkázu… Toto není občanská válka.“

Říká o situaci Egyptě katolický biskup z Gizy, mons. Antonious Aziz Mina.

(mig)