Rádio Vaticana

Vatikán. Křesťanství není „seznam“ předpisů. Takové pojetí neumožňuje pochopit a žít, že Bůh je radost a velkodušnost. Papež František to zdůraznil v homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty. Spolu se Svatým otcem koncelebrovali kardinál Marc Ouellet a arcibiskup Lorenzo Baldisseri, prefekt a sekretář Kongregace pro biskupy a dále arcibiskup Vincenzo Paglia a mons. Jean Laffitte, předseda a sekretář Papežské rady pro rodinu. Účastnili se spolupracovníci obou dikasterií.

Pokrytci, kteří „vedou Boží lid na slepou cestu“, jsou protagonisty dnešního evangelia (Mt 5,43-48), na které kázal papež František. Svatý otec reflektoval známý úryvek z Matoušova evangelia, ve kterém jsou pranýřováni farizeové a znalci Zákona, kteří se pyšní svojí dobročinností, svojí modlitbou a tím, že se postí. Ježíš ukazuje učedníkům, že správným postojem v těchto situacích, je diskrétnost, jednání „ve skrytu“, které odměňuje Bůh. Papež přitom odkázal i na jiné části evangelia, v nichž Ježíš varuje před dalšími nešvary jako „množství předpisů“, které ukládají „protokolární pokrytci“ – jak je označil - a „intelektuálové bez talentu“, kteří „postrádají inteligenci, protože nedovedou hledat a přibližovat Boha svojí inteligencí“, čímž brání sobě i druhým vstoupit do Božího království:

„Ježíš to říká: »sami nevstupujete a těm, kdo chtějí vstoupit v tom zabraňujete« (Mt 23,14). Jsou to moralisté postrádající dobrotu. Nevědí, co je to dobrota. Takoví existují... »Musíte dělat toto a toto…« Zahrnou tě předpisy, ale bez dobroty. …ti kdo nosí fylaktéria, odívají se do jemných látek apod., aby naznačili svůj majestát a dokonalost, ti nemají smysl pro krásu. Nemají smysl pro krásu. Dopracují se jenom k muzeální kráse. Jsou to intelektuálové bez talentu, moralisté bez dobroty, nositelé muzeálních okras. Jsou to pokrytci, kterým toho Ježíš nemálo vytýká.“

„Tím to však nekončí“, pokračoval papež. „V dnešním evangeliu mluví Pán o další třídě pokrytců, kteří se pohybují v oblasti posvátna“:

„Pán mluví o půstu, modlitbě a almužně, třech pilířích křesťanské zbožnosti, vnitřní konverze, ke které nás církev vybízí v postní době. Také na této cestě se vyskytují pokrytci, kteří se naparují tím, že se postí, dávají almužnu anebo se modlí. Domnívám se, že dosáhne-li pokrytectví takovéhoto stupně vztahu k Bohu, pak se hodně blíží hříchu proti Duchu svatému. Takoví neznají krásu, neznají lásku a neznají pravdu – jsou malicherní a zbabělí.“

„Pomysleme na pokrytectví v církvi. Kolik jen škod působí všem!“ – podotkl papež zpříma a poukázal na následováníhodný postoj popsaný v jiné části evangelia na osobě celníka, který se pokorně modlil v chrámě: „Bože, buď milostiv mně hříšnému“ (Lk 18, 13). Toto je modlitba – řekl papež – kterou máme denně konat s vědomím, že jsme hříšníci“, nikoli však jako „teoretičtí hříšníci, ale konkrétní“. A tato modlitba, uzavřel papež František, nám pomůže ubírat se opačnou cestou než pokrytectví, které je pokušením ohrožujícím nás všechny:

„My všichni však máme milost, která přichází od Ježíše Krista, milost radosti, milost velkodušnosti, velkorysosti. Pokrytectví neví, co je radost, neví, co je velkorysost, neví, co je velkodušnost.“

Končil dnešní homilii Svatý otec.

Další články z podrubriky Kázání z Domu sv. Marty

(mig)