Vatikán.
„Pro křesťana je Ježíš »vším«, odtud plyne jeho velkodušnost“ – zdůraznil dnes papež František v homilii na ranní mši svaté v kapli Domu sv. Marty. Spolu se Svatým otcem koncelebrovali kardinál Attilio Nicora, předseda vatikánského Finančního dozorčího úřadu, a filipínský kardinál, manilský arcibiskup Luis Antonio Tagle. Bohoslužby se účastnili zaměstnanci Vatikánských muzeí a zmíněného dozorčího úřadu.
„Když tě někdo udeří na pravou tvář, nastav mu i druhou“- na tato Ježíšova slova z dnešního evangelia (Mt 5,38-42) soustředil papež František pozornost ve své homilii. Zmíněný políček, poznamenal papež, „se stal klasickým motivem k posměchu na adresu křesťanů“. V životě nás „normální logika“ učí „bojovat, bránit svoje místo“ a udeří-li nás někdo „vrátíme mu to dvakrát v sebeobraně“. Mimochodem - odbočil Svatý otec - „vždycky radím rodičům, aby v případě napomínání nikdy své děti nebili do tváře, protože „tvář je důstojnost“. Ježíš však po zmínce o tváři pokračuje a říká, abychom dali šaty i plášť, svlékli se ze všeho.
„Spravedlnost, kterou přináší Ježíš, - pokračoval papež – je zcela jiná spravedlnost než ta »oko za oko, zub za zub«. Je to jiná spravedlnost.“ Svatý Pavel v dnešním prvním čtení mluví o tomtéž, když říká, že my křesťané „jakoby neměli nic, a zatím máme všechno“ (2 Kor 6,10). Ano, bezpečí křesťana je právě v tom, že má »všechno« - Ježíše. »Všechno« je Ježíš Kristus – dodal papež – ostatní věci jsou pro křesťana »ničím«. Avšak „pro ducha tohoto světa jsou věci »vším«, totiž bohatství, marnosti, vysoké postavení, a Ježíš naopak »ničím«, upozornil dále. Může-li křesťan jít s někým 100 kilometrů, když po něm chtějí jen 10 kilometrů, je to proto, že „pro něho je to »nic« a s klidem „může odevzdat plášť, chtějí-li po něm jen šaty“. Takové je „tajemství křesťanské velkodušnosti, jež se stále pojí s mírností“, že totiž Ježíš Kristus je »vším«.
„Křesťan je člověk se širokým srdcem, je velkodušný, protože má »všechno«, tedy Ježíše Krista. Ostatní věci jsou »ničím«, jsou dobré, poslouží mu, ale v konfrontaci si vždycky volí »všechno« s onou křesťanskou mírností, kterou se vyznačují Ježíšovi učedníci. Mírností a velkodušností. Není snadné takto žít, protože políčky přijdou, přijdou i na obě tváře. Křesťan je však mírný a velkodušný, má široké srdce. Jsou však i takoví křesťané, kteří mají srdce zúžené a zakrslé.. to ale není křesťanství, nýbrž sobectví, které je maskováno křesťanstvím.“
„Opravdový křesťan, řekl dále papež, umí řešit tuto bipolární opozici, toto napětí mezi »vším« a »ničím« podle rady, kterou nám dal Ježíš: „Hledejte nejprve Boží království a jeho spravedlnost a vše ostatní vám bude přidáno.“
„Království Boží je »vším«, ostatní je druhotné, nikoli principiální. A všechny chyby křesťanů, všechny chyby církve, všechny chyby se rodí odtud, když totiž říkáme, že »nic« je »vším« a »všechno« pokládáme za bezvýznamné. Následovat Ježíše není snadné. Není však ani obtížné, protože Pán zařídí věci tak, abychom mohli cestou lásky jít dále. Pán nám rozšiřuje srdce.“
A o to musíme prosit, pokračoval papež, „tváří v tvář těmto nabídkám políčku či odevzdání pláště a sto kilometrové cesty“. Musíme prosit Pána, aby „nám rozšířil srdce“, abychom „byli velkodušní a mírní“ a nezápolili každý den o „maličkosti, nezápasili o »nic«“.
„Když se někdo rozhodne pro »nic«, plynou z této volby spory v rodině, mezi přáteli a také ve společnosti; spory, které končí válkou kvůli »ničemu«! »Nicota« je vždycky zárodkem válek, protože je zárodkem sobectví. Tím velkolepým - »vším« - je Ježíš. Prosme Pána, aby rozšířil naše srdce, aby nás učinil pokornými, mírnými a velkodušnými, abychom v Něm měli »všechno«, a bránil nás před tím, abychom dělali každodenní problémy kolem »ničeho«. Ať se tak stane.“
Končil papež František svoji dnešní homilii.
Další články z podrubriky Kázání z Domu sv. Marty
(mig)