Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. O svobodě, kterou dává Duch svatý, mluvil papež František při ranní homilii v kapli Domu svaté Marty. Papež zdůraznil, že Církev se dnes musí vyvarovat dvojího pokušení, na jedné straně kroků zpět a na druhé „nedospělého progresismu“. Mše svaté se zúčastnila skupina kněží, řeholníků a laiků z Kongregace pro instituty zasvěceného života, v čele s prefektem, kardinálem João Braz de Avizem.

„Nemyslete, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky,“ zahájil papež svou promluvu citací z dnešní perikopy z Matoušova evangelia, která – jak ihned poznamenal – bezprostředně následuje Blahoslavenství, totiž formulaci nového zákona, náročnějšího než je Mojžíšův zákon. Ten byl plodem „smlouvy“, od níž je neoddělitelný, a je posvátný, protože vedl Boží lid. Ježíš představuje zralost zákona, jako když výhonek vykvete, vysvětloval papež František. Pavel mluví o dvou časech, aniž by narušoval kontinuitu mezi zákonem minulosti a zákonem Ducha:

„Přichází chvíle naplnění zákona, chvíle, v níž zákon dozrává: a to je zákon Ducha. Kráčet po této cestě je trochu riskantní, ale je to jediná cesta zralosti, abychom vyšli z období, v němž jsme nedospělí. Na této cestě směrem ke zralosti zákona, kterou ukazuje Ježíšovo kázání, se objevují obavy, obavy ze svobody, kterou nám dává Duch svatý. Zákon Ducha nás činí svobodnými! A tato svoboda nám trochu nahání strach, obavy, že zaměníme svobodu Ducha s jinou, lidskou svobodou.“

Zákon Ducha, pokračoval Svatý otec, nás vede na cestu neustálého rozlišování, zda jednáme podle Boží vůle – a to nám nahání strach. Strach, který s sebou nese dvojí pokušení. První je udělat krok zpět. Říct si, že „sem to jde a dál už ne“, a tak radši „zůstaneme tady“. V tom je špetka strachu ze svobody, strach z Ducha svatého – varoval papež František. A přidal příběh jednoho generálního představeného, který ve 30. letech vyvinul velké úsilí, aby shromáždil všechny předpisy, které jdou proti charismatu řádu. Pak se vydal do Říma a ukázal svou práci jednomu benediktinskému opatovi. A ten reagoval s tím, že takto „zabíjí charisma své kongregace“, protože charisma vydává své plody ve svobodě, zatímco on se je pokusil „zajistit“:

„Je to pokušení kroků zpátky, protože tak se cítíme ´jistější´. Ale plná jistota je v Duchu svatém, který nás vede kupředu. Důvěřovat Duchu svatému je náročnější, protože Ježíš nám říká: ´Amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona´. Je to náročnější a nedává nám to lidskou jistotu. Nemůžeme kontrolovat Ducha svatého – a v tom je ten problém, v tom je pokušení.“

Pak je tu ale ještě jiné pokušení, totiž pokušení „nedospělého progresismu“, které nás vede „mimo cestu“:

„Tu vezme to, tam ono, akceptujeme hodnoty této kultury... Chtějí takový a takový zákon? Ať ho udělají. Chtějí pokračovat s tímhle? Rozšiřme trochu cestu. Nakonec ale, jak říkám, tohle není pravý progresismus. Je to nedospělý progresismus, po vzoru puberťáků, kteří přistoupí na cokoliv s velkým entusiasmem a nakonec – uklouznou... Je to jako na zledovatělé cestě, když auto uklouzne a skončí mimo silnici... To je druhé pokušení dnešní doby! My, v této chvíli dějin Církve, nesmíme ani jít zpátky, ani mimo cestu!“

Cesta, dodal papež František, je cestou svobody v Duchu svatém, cestou neustálého rozlišování Boží vůle, která nás vede tak, abychom nekráčeli zpět ani neupadli mimo cestu. Prosme Pána o milost, aby nám dal Svatého Ducha k další cestě, končil Svatý otec svou dnešní ranní homilii.

Další články z podrubriky Kázání z Domu sv. Marty

(job)