Vatikán.
„Neshánějte si do opasku ani zlaté, ani stříbrné.“ Při dnešní ranní mši v kapli Domu sv. Marty kázal papež František na liturgické texty z památky apoštola Barnabáše. Zaměřil se na perikopu z Matoušova evangelia, v níž Ježíš říká učedníkům jak mají hlásat Boží království. Pán chce, aby hlásali s velkou prostotou, zdůraznil papež. S prostotou, která „dává prostor moci Božího slova“. Kdyby totiž apoštolové Božímu slovu nedůvěřovali, patrně by šli dělat něco jiného, glosoval papež František. Klíčem k hlásání je Ježíšovo: „Zadarmo jste dostali, zadarmo dávejte.“ Všechno je milost, dodal Svatý otec. Pokud chceme jednat po svém a milost ponechat stranou, hlásání evangelia užitek nepřinese:
„Hlásání evangelia povstává z jeho darovanosti, z úžasu nad tím, že spása, je tím, co jsem obdržel zadarmo. Proto mám hlásat zadarmo. A na počátku tomu tak bylo. Sv. Petr neměl konto v bance a když měl platit daně, Pán ho poslal k moři, aby ulovil rybu, ve které pak našel minci, aby měl čím platit. Když Filip potkal ministra ekonomie královny-kandaky, nepomyslel si: „A výborně, uděláme organizaci na podporu Evangelia...“ Ne! Neudělal s ním kšeft, nýbrž zvěstoval mu evangelium, pokřtil ho a odešel.“
Boží Království je darem daným zadarmo, pokračoval papež. Ovšem od samých počátků křesťanské komunity byl tento fakt předmětem pokušení. Pokušením hledat sílu jinde, než v této darovanosti. I později se toto pokušení v Církvi vždy objevovalo. Zmatek v těchto věcech pak končí tím, že se hlásání změní v proselytismus. „K tomu nás ale Pán nevyzval. Vybídl nás hlásat, ne být proselyty,“ dodal papež František a citací z Benedikta XVI. zdůraznil: „Církev neroste díky proselytismu, nýbrž díky přitažlivosti.“ Tato přitažlivost, pokračoval, vychází ze svědectví těch, „kdo zadarmo hlásají zdarma danou spásu“:
„Všechno je milost. Všechno. A co je znamením toho, že apoštol z této darovanosti žije? Je jich celá řada, ale všimnu si jen dvou: prvním je chudoba. Hlásání evangelia musí jít cestou chudoby. Svědectvím chudoby je toto: nemám bohatství, mým bohatstvím je pouze dar, který jsem obdržel – Bůh. Právě tato darovanost je naším bohatstvím! A chudoba nás chrání, aby se z nás nestali organizátoři a podnikatelé... V dílech církve je třeba pokračovat – a některá jsou trochu složitá – avšak s chudobou srdce, ne se srdcem zhlížejícím se v investicích nebo se srdcem podnikatele.“
Církev není nevládní organizace - dodal papež. Je něčím jiným, důležitějším, odvíjí se od této darovanosti, kterou obdržela a kterou hlásá. Chudoba, zdůraznil, „je jedním ze znamení této darovanosti“. Druhým pak je schopnost chválit Pána. Nežije-li apoštol z této darovanosti, ztrácí schopnost Pána chválit. Ta je totiž ze své podstaty nezištná, je to darovaná modlitba: o nic neprosíme, pouze chválíme:
„To jsou dvě znamení faktu, že apoštol žije tuto darovanost: chudoba a schopnost chválit Pána. Když narazíme na apoštoly, kteří chtějí Církev bohatou a Církev bez nezištně vzdávané chvály, Církev chátrá, stává se nevládní organizací, je bez života. Prosme dnes Pána o milost přiznat si tuto darovanost: »Zadarmo jste dostali, zadarmo dávejte«. Přiznat si ten zdarma daný Boží dar, abychom i my pokračovali v hlásání s vědomím této darovanosti.“
To byly úryvky z dnešní ranní homilie papeže Františka. Dodejme ještě, že mše svaté v Domu svaté Marty se účastnili kněží a spolupracovníci Kongregace pro nauku víry v čele s jejím prefektem, arcibiskupem Gerhardem Ludwigem Müllerem.
Další články z podrubriky Kázání z Domu sv. Marty
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
