Vatikán.
Dnes dopoledne přijal Petrův nástupce italského prezidenta Giorgia Napolitana spolu s chotí a ministryní zahraničí Emmou Bonino. Bylo ta první oficiální návštěva hlavy Italské republiky u papeže Františka. Prezident Napolitano ve svém projevu poukázal na důvěrný vztah, který Italové již navázali se Svatým otcem a zmínil v této souvislosti také Benedikta XVI. Papež František ve své promluvě připomenul 1700. výročí Milánského ediktu, kterým byl poprvé v dějinách formulován princip náboženské svobody, a dodal:
„V dnešním světě je náboženská svoboda příliš často spíše deklarovaná než realizovaná. Je totiž nucena snášet hrozby různého typu a nezřídka je také porušována. Závažná přestoupení tohoto primárního práva jsou zdrojem velkých starostí a měly by vést ke svorné odpovědí států celého světa a opětovnému potvrzení nedotknutelnosti lidské důstojnosti proti jakémukoli jejímu porušování.“
Je povinností všech, zdůraznil papež, bránit náboženskou svobodu a zaručovat ji všem.
„Historické údobí, které prožíváme, se také v Itálii, jakož i v mnoha jiných zemích, vyznačuje, hlubokou a přetrvávající globální krizí, která zhoršuje ekonomické a sociální problémy a zatěžuje především nejslabší části společnosti. Znepokojivé jsou zvláště fenomény oslabování rodiny a společenských svazků, demografického úpadku, převaha logiky zisku nad prací, nedostatečná pozornost věnovaná mladým generacím a jejich formaci vzhledem ke klidné a bezpečné budoucnosti.“
Proto je nezbytné, pokračoval dále papež František, bránit demokratické vztahy:
„V tomto zajisté nesnadném kontextu je zásadní věcí, zaručit rozvoj složité soustavy demokratických institucí, k němuž v minulých desetiletích přispěli italští katolíci rozhodující měrou, oddaností a kreativitou. Ve chvílích nynější krize je tedy zapotřebí, aby zvláště mezi mladými lidmi stouplo ve vážnosti politické nasazení a aby věřící i nevěřící spolupracovali na rozvoji společnosti, jejíž nespravedlnosti mohou být překonány a každý člověk může být přijímán a může přispívat k obecnému blahu podle své důstojnosti uplatňováním svých schopností.“
Také italský lid, řekl v závěru papež František, může s důvěrou a kreativitou čerpat ze své bohaté křesťanské tradice a z příkladů svatých patronů sv. Františka z Assisi a sv. Kateřiny Sienské, mnoha řeholních i světských postav, jakož i tichého svědectví mnoha mužů a žen; může a musí překonat každé rozdělení, růst ve spravedlnosti a pokoji a pokračovat tak v plnění svého specifického poslání v evropském kontextu i v rodině národů.
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
