Vatikán.
Svatopetrské náměstí bylo dnes dějištěm liturgie Květné neděle, kterou slavil papež František za účasti více než 200 tisíc lidí. Snad poprvé ukázalo letos také počasí svou přívětivou jarní tvář. Začátek Svatého týdne a zároveň Den mládeže, který připadá na Květnou neděli, byly hlavními tématy homilie Svatého otce, který je shrnul do tří slov: radost, kříž a mládí.
„Ježíš vstupuje do Jeruzaléma. Zástup učedníků jej slavnostně doprovází. Rozprostírají před Ním pláště, mluví o zázracích, které učinil, a zvedá se volání: „Požehnaný, který přichází jako král ve jménu Páně! Na nebi pokoj a sláva na výsostech!“ (Lk 19,38).
Zástup, oslavy, chvály, dobrořečení, pokoj: je cítit atmosféra radosti. Ježíš probudil v srdci mnohé naděje zvláště mezi skromnými, obyčejnými, nemajetnými, opomíjenými lidmi, se kterými svět nepočítá. Uměl chápat lidskou ubohost, ukázal milosrdnou tvář Boha, který se sklání, aby uzdravil tělo i duši.
Toto je Ježíš. To je Jeho srdce, které hledí na nás všechny, na naše choroby, naše hříchy. Ježíšova láska je obrovská. A s touto láskou vstupuje do Jeruzaléma a hledí na nás všechny. Je to nádherná scéna plná světla, světla Ježíšovy lásky, která vychází z Jeho srdce. Scéna plná radosti a sváteční nálady.
Na začátku mše jsme to zopakovali také my. Pozvedli jsme svoje palmové a olivové ratolesti. Také my jsme přijali Ježíše; také my jsme projevili svoji radost z toho, že jej doprovázíme, víme, že je nám nablízku, je přítomen v nás a mezi námi jako přítel, jako bratr jako král, tedy jako zářivý maják našeho života. Ježíš je Bůh, ale snížil se, aby putoval spolu s námi. Je naším přítelem, naším bratrem. Osvěcuje naše putování. A takto jsme Jej dnes přijali. A to je první slovo, které bych vám chtěl říci: radost! Nikdy nebuďte smutnými lidmi, to křesťan nikdy nemůže být! Nenechte se nikdy pohltit sklíčeností! Naše radost se nerodí z toho, že vlastníme spoustu věcí, ale rodí se z toho, že jsme se setkali s Ježíšem, který je mezi námi; rodí se z poznání, že s Ním nejsme nikdy sami, ani v těch nejtěžších chvílích, když na životní cestě potkáváme problémy a překážky, které se zdají nepřekonatelné a je jich mnoho! V těchto chvílích přichází nepřítel, ďábel, často přestrojený za anděla světla, a zákeřně nám podává svoje slovo. Nenaslouchejte mu! Následujme Ježíše! Doprovázíme a následujeme Ježíše, ale především víme, že On doprovází nás a nese nás na svých ramenou. V tom spočívá naše radost, naděje, kterou máme vnášet do tohoto světa. Prosím vás, nenechte se okrást o naději! Nenechte ukrást naději, kterou nám dává Ježíš.“
PLNÉ ZNĚNÍ homilie papeže Františka ZDE
Ke slavení eucharistické liturgie byl použit latinský text Římského misálu. Těsně po mši svaté se pak Svatý otec obrátil k přítomným se slovy polední promluvy před modlitbou Anděl Páně:
„Na závěr této bohoslužby prosme o přímluvu Panny Marie, aby nás v tomto Svatém týdnu provázela. Ona s vírou následovala svého Syna až na Kalvárii. Kéž nám pomůže jít za ním, nést s klidem a láskou svůj kříž, abychom došli k radosti Velikonoc. Bolestná Panna kéž je oporou hlavně těm, kdo prožívají ty nejobtížnější situace. Myslím na lidi, kteří trpí tuberkulosou, poněvadž na dnešek připadá Světový den boje proti této nemoci. Panně Marii svěřuji zejména vás, drazí mladí, i vaše putování do Rio de Janeira.
V červenci v Riu! Připravte duchovně svá srdce!
Šťastnou cestu všem!“
Papež František pak v sedmi jazycích krátce popřál šťastnou cestu všem, kteří se chystají na Světové setkání mládeže do Ria, a po společné modlitbě Anděl Páně všem požehnal.
Potom Svatý otec v připraveném voze projížděl zcela zaplněné Svatopetrské náměstí a nezřídka nechal zastavit, aby sestoupil dolů a pozdravil se s přítomnými osobně, zvláště s dětmi, nemocnými, nemohoucími a jejich blízkými.
(mig)