Nový portál Vatikánského rozhlasu

Banneux. 15. ledna před 80 lety se v belgické obci Banneux zjevila Matka Boží malé Mariette. Mimořádná událost se opakovala celkem osmkrát. Matka Boží se představila jako Panna chudých a tak je dosud ctěna na celém světě. Roku 1985 navštívil místo zjevení Jana Pavel II. Na místě těchto tzv. „soukromých zjevení“ dnes slavil mši svatou apoštolský nuncius v Belgii, mons. Giacinto Berloco. V Itálii působí hnutí, které se odvolává k těmto mariánským zjevením z roku 1933. Nazývá se Movimento Madonna dei Poveri a jeho představitel O. Mario Zani přiblížil pro Vatikánský rozhlas poselství Panny Marie z Banneux:

„Podíváme-li se na věc ze zeměpisného, ale i sociálního hlediska, Panna Maria se zjevila na místě, které je téměř na periferii Německa a Francie a které bylo dějištěm hrůzného válečného střetu během první světové války a potom bohužel i během té druhé. Panna Maria se zjevuje ve vesničce a navíc děvčátku z chudé rodiny, chudé i pokud jde o víru a přináší poselství Toho, jehož chudobou jsme zbohatli, svého Syna Ježíše. V Banneux mluví prostota a skromnost. Nejsou tu ani velké kostely, velká poutní centra. I tyto aspekty myslím dokreslují téma lidské křehkosti tohoto místa, kde Maria říká: jsem zde, jsem přítomna a představuji vám Ježíše Krista.“

Právě tato spojitost je zarážející. Chudoba a děti vystupují na mnoha místech mariánských zjevení: v Guadaloupe, Lurdech, Fatimě…

„Zajisté. Právě Maria se totiž označuje za chudou a pokornou před Bohem. A důležité je také, že Maria přivádí tuto chudobu k osvícení, aby ji její Syn proměnil. Vede malou Mariette k prameni a říká jí, aby ponořila ruce do vody. Toto gesto znamená ponoření v Krista, do pramene života věčného. Je to krásný symbol, který odkazuje ke křtu. Ponořením v Ježíše Krista, jsme očišťováni a znovu zrozeni. Kdo přistupuje k prameni života, sám se stává pramenem. Zvláště v tomto roce víry je důležité, abychom důvěřovali a svěřili se Ježíši Kristu.“

Belgie, kde se Banneux nachází, je dnes jednou z nejvíce sekularizovaných zemí Západu. A tamější mariánská svatyně je nadále světlem, které vyzařuje víru…

„Ano, to je pravda. Právě prostředí, ve kterém se tehdy Panna Maria zjevila, bylo prostředím velmi chabé víry, jak u malé Mariette, tak v její rodině, tak také v hlubokých pochybách abbé Jamin, který byl v Banneux farářem. Tento kněz měl své vlastní pochyby, protože se sám nacházel v krizi. Při pátém zjevení se děvčátko jménem abbé Jamina Madony zeptalo: „Krásná Paní, kaplan žádá nějaké znamení“ a dostane se mu pozoruhodné odpovědi: «Věřte ve mne, já věřím ve vás»“.

Osmdesát let po zjeveních se úcta k Panně Marii z Banneux vyskytuje prakticky na celém světě, byť není její poselství tak známé, jako z jiných míst mariánských zjevení. Mons Kerkhofs, biskup v Lutychu, pod něhož Banneux spadá, uznává tato zjevení 22. 8. 1949 těmito slovy: „Věříme ve svědomí, že můžeme a máme uznat bez výhrad (...) skutečnost osmi zjevení svaté Panny Mariettě Becové“.

(mig)