Jeruzalém.
Sdružení katolických ordinářů Svaté země rázně odsoudilo projekt zdi, kterou chce izraelská vláda postavit v údolí Cremisan, mezi Betlémem a Jeruzalémem. Katoličtí biskupové také popírají jakoukoli - byť by jen tichou - podporu tohoto projektu ze strany Vatikánu. Vatikánskému rozhlasu poskytl rozhovor o. Pietro Felet ze zmíněného sdružení:
Projekt byl naplánován už před mnoha lety a pomalu se realizuje. Kdy dospěje do údolí Cremisan? Nevíme, ale víme, že když se Izrael pro něco rozhodne, dříve nebo později to uskuteční. Musíme tedy vzít iniciativu do svých rukou. Poprvé jsme reagovali už před osmi lety.
Jak dodává o. Felet, mezinárodní soud tehdy projekt odsoudil. Větší váhu by ale podle něho mělo rozhodnutí místního nejvyššího soudu. Právě tam se také katoličtí ordináři chtějí odvolat, už proto, že zeď se má budovat na území, které není součástí Izraelského státu:
Náš prostest vychází z toho, že podle některých hlasů prý místní církev a Svatý stolec souhlasí, že jde o jakousi přímou nebo nepřímou dohodu. To není absolutně pravda! Nechceme, aby se šířila tato lež, která může rozdmýchat nové násilí mezi muslimy a křesťany. Jde nám tedy o to, aby se dostalo do obecného vědomí, že církev v tomto nehraje žádnou roli.
Pozemky, po nichž má vést dělící zeď, zakoupil z velké části kolem roku 1880 italský kněz, který na nich zřídil mnoho sociálních děl a založil zemědělské školy. Jak vysvětluje P. Felet, ve skutečnosti jde o konfiskaci terénu, který izraelskému státu nepatří. Stavba zdi navodí situaci, v níž ze zákona původní majitel během let o terén přijde. Stavba zdi se citelně dotkne mnoha obyvatel oblasti, převážně zemědělců, pro které se Jeruzalém stane vzdáleným městem, i církevních komunit, například místních salesiánů a salesiánek, kteří budou zcela odtrženi od obydlených oblastí.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
