Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Ze čtyř set účastníků probíhající biskupské synody o nové evangelizaci tvoří necelou stovku odborníci a laici – muži i ženy, angažovaní v církvi. O ženách a jejich úloze v katolickém společenství se tudíž na synodu nejen mluví, nýbrž jejich reálná přítomnost již tuto – převážně tichou a nenápadnou– službu dosvědčuje. O apoštolátu v pařížské arcidiecézi hovořila pro Vatikánský rozhlas jedna z posluchaček synodu, Chantal Le Riqueová:

Příliš mnoho lidí nemá žádnou naději a to je dramatické. Jako laici se snažíme druhému člověku pomoci, aby pochopil, že život má nějakou cenu, že nesměřujeme do nicoty. Kromě toho také my – věřící – můžeme hodně dostat od lidí víře vzdálených. Jejich otázky hovoří i k nám křesťanům. Plně se svěřujeme Bohu, aby On zasahoval do dějin.

Laické služebnice apoštolátu jednají z biskupova pověření, přesto se Chantal Le Riqueová neobává odmítnutí z pozice francouzského sekularismu. Většina lidí se totiž nezabývá laicitou státu, nýbrž řeší konkrétní, leckdy svízelné, životní situace.

V našem povolání zachováváme diskrétnost – lidé nevědí, že jsem pověřená apoštolátem, ale vědí samozřejmě, že jsem křesťanka. S tím nemají problémy, protože každý přeci může mít nějaký názor na život. Na této úrovni mne tedy akceptují – samozřejmě odtud k přijetí evangelia je ještě hodně daleko. Nicméně lidé často přicházejí, aby se nám svěřili se svým – často dlouholetým a nevyřešeným - utrpením. Můžeme tak mluvit o naději, která vychází z naší víry.

Předávání evangelia samozřejmě nemůže probíhat improvizovaně, zdůrazňuje Chantal Le Riqueová. Katoličtí laici se musí vzdělávat, počínaje dokumenty II. Vatikánského koncilu. V nich je skutečně všechno, dodává. Nezastírá však další obtíž : lidé nepřijímají poselství církve, protože ji vnímají autoritářsky. A Francouzi se odjakživa autoritám brání, podotýká laická auditorka synodu.

Lidé nechápou, jak by se jich toto poselství života mohlo dotknout. Ale právě proto se za takovými lidmi musí církev vydat, aby pochopila, jak k nim má hovořit. Musíme najít vhodný způsob, aby se lidé zastavili a poslechli si nás. Nemá cenu mluvit, když nás nikdo neposlouchá.

První z pouští, kterou by bylo třeba zalévat vírou, je naše pracoviště. Práce dnes není pojímána jako možnost lidského rozvoje; jediným měřítkem je výnos a zisk. Katolíci by neměli polevovat ve svém poukazu na křesťanský smysl práce, uzavírá ze synodní auly Chantal Le Riqueová.

(jag)