Vatikán.
Po nedělní přestávce dnes biskupský synod o nové evangelizaci pokračoval v druhém týdnu svého zasedání. Vraťme se ještě stručně k sobotním tématům, o kterých referovalo patnáct přednášejících a která se potom stala předmětem diskuse.
Prvním z nich byl požadavek „křesťanského jara“, které by mělo – skrze novou evangelizaci – následovat arabskému jaru v blízkovýchodních a severoafrických zemích. Synod vyslovil svou podporu mezináboženskému dialogu a především vyzval ke svědectví životem. To je nezbytné, podotýkají synodní otcové, neboť stačí pouhý jeden den, aby se člověk stal muslimem a obtížně se tohoto náboženství vzdával, zatímco kurs katechismu trvá tři roky. Pokřtění však snadno na svou katolickou víru zapomínají, zřejmě kvůli tomu, že je jejich víra pouze emotivní a povrchní.
Dalším tématem byla rodina jako domácí církev amládež jako hlavní aktérka evangelizace. Synod se zajímal rovněž o základní církevní společenství a katechety, kteří jsou nezbytní zejména tam, kde se nedostává kněží. Požadoval pro ně lepší pracovní podmínky, stálý úřad v rámci církve a lepší ohodnocení jejich činnosti. Vyzval semináře k ekonomické soběstačnosti a rozvedeným katolíkům připomněl, že nejsou vyloučeni z církve. Synodní otcové položili důraz na vztah víry a dobročinnosti, které mají jít ruku v ruce. Pouze takto nebude první z dvojice pouhým abstraktem a druhá filantropií.
Při svém sobotním zasedání synod o nové evangelizaci vyslovil svou blízkost a podporu Nigérii, vystavené atentátům islamistů ze sekty Boko Haram. Náboženství nesmí být politicky manipulováno, nýbrž má být nástrojem pokoje.
Katolíci nesmí ztratil ze zřetele klenot své víry – schopnost odpouštět a nevolat po pomstě, uvedl pro Vatikánský rozhlas arcibiskup Abudži, Mons. John Olorunfeni Onaiyekan:
„Nejde o přímý útok výlučně na katolíky, či na křesťany všeobecně. Problém atentátů je celonárodní. Nesmíme zapomínat, že Nigérie není islámskou zemí, kde by křesťanská menšina byla pronásledována. Náš prezident je anglikán, předseda Senátu katolík. Extrémisté vyhledávají lehce napadnutelné objekty – kostely ve městech nejsou nijak chráněny a jsou snadným terčem. Při velkých, například státních shromážděních, kde jsou vysoká bezpečnostní opatření, nikdo neútočí. Katolíci musí reagovat tím, že budou žít svou víru přesvědčivě a že budou tvůrci pokoje. Ke katedrále v Abudže nenecháváme přijet auta, parkujeme dále a do kostela jdeme pěšky. Za bezpečnost to stojí,“
řekl arcibiskup hlavního nigerijského města.
Dnešní jednání synodu zahájila výzva k míru v africkém Mali, zemí zmítané konfliktem mezi povstalci a provizorní vládou. Biskupové se vyjádřili o „neklidném čase“ pro Afriku, se kterým si Evropa však nijak nezadá. I na našem kontinentě totiž globalizace vede k novému mučednictví, netolerance vůči křesťanům je plíživá, avšak trvalá. Bůh není pouze popírán, nýbrž zcela neznám, zaznělo dnes v synodní aule. Nová evangelizace tak musí stavět na třech prvcích – laicích, rodině, ekumenismu a mezináboženském dialogu. Katoličtí laici potřebují pevnou a dobrou formaci, zdůrazňují synodní otcové a dodávají: nelze být zároveň členem církve a občanem světa. O rodině hovořil mimo jiné předseda Papežské rady pro rodinu, mons. Vincenzo Paglia. Upozornil na dnešní rozpad rodiny jako na prvořadý společenský problém, který si jen málokdo uvědomuje. Církev v tomto ohledu nemůže mlčet, neboť je v sázce sama stabilita společnosti. Emeritní biskup italské diecéze Terni pak poukázal na hrdinství křesťanských rodin, které, byť v menšině, žijí v manželské věrnosti a dostávají rodinným závazkům. Světlo jejich lásky je třeba postavit na svícen, zdůraznil Mons. Paglia. Rodina by se znovu měla stát středem zájmu dnešní politiky, hospodářství a kultury. Avšak i církev by se jí měla nechat inspirovat, neboť její společenství dnes vypadá mnohem spíše jako instituce.
V sebekritice pokračoval také mons. Dominique Rey, biskup francouzské diecéze Fréjus-Toulon. Všichni pokřtění musí konvertovat, uvedl ve svém příspěvku, zejména však kněží a biskupové. Nová evangelizace totiž není slogan nebo katalog akcí. Na hrozící zadušení ve strnulosti, byrokratizaci a klerikalismu je nutno reagovat osobním posvěcením pastýřů. To se má opírat o koncilní texty a církevní magisterium, vyzdvihl francouzský biskup.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
