Vatikán.
Laickost státu, nová evangelizace, vztahy s islámem a smíření s Kněžským bratrstvem sv. Pia X. to byly základní otázky, o nichž francouzští biskupové diskutují ve Vatikánu během návštěvy
ad limina. Jak řekl Vatikánskému rozhlasu kardinál Jean-Pierre Ricard, metropolita Bordeaux, ve Francii se znovu objevil problém laickosti státu. Katolická církev už našla svůj
modus vivendi v nepříznivých podmínkách francouzské republiky. Na scéně se však objevili muslimové, kteří musí přizpůsobovat své prožívání víry hodnotám ve Francii závazným. Katolická církev je připravena podělit se s muslimy o svou vlastní zkušenost, říká
kard. Richard:
„Od islámu se požaduje, podobně jako v případě všech ostatních náboženství, rozlišení občanské a náboženské sféry. Muslimové musí pochopit, že nemohou celé společnosti vnucovat určité požadavky a nároky, které jsou závazné v jejich náboženské komunitě. Myslím, že to může být šance pro islám a pro muslimy, kteří opustili země, kde islám byl dominantním náboženstvím, kde stát a náboženství byly spojeny bez jakéhokoli rozlišení. Ve Francii mohou vyjádřit vlastní náboženství novým způsobem, přistoupit k nezbytnému rozdělení náboženství od politiky. Katolická církev se to také musela naučit a ukázalo se to pro nás velmi osvobozující. Jsem přesvědčen, že pokud islám tuto distinkci přijme, bude se moci začlenit harmonicky do evropské společnosti. Zjistí, že jej to nijak neochuzuje ani neomezuje, nýbrž že jde o normální cestu rozvoje v pluralitní společnosti.“
- říká kard. Jean-Pierre Richard.
Podle jiného člena francouzského episkopátu, biskupa Clauda Dagense, člena Francouzské akademie, se řešily delikátní otázky především během návštěvy v Kongregaci pro nauku víry. Jde o smíření s lefebvristy, kteří jsou ve Francii nejdynamičtější. Vatikán chce vědět, jaká je skutečná síla tohoto hnutí v našich diecézích – uvedl biskup Dagens. Zdůraznil zároveň, že francouzský episkopát je potěšen, že nový prefekt zmíněné kongregace, arcibiskup Gerhard Müller, bude od tradicionalistů vyžadovat uznání pokoncilního magisteria.
Jak prozradil biskup Agens, živá diskuse se rozpoutala také v Papežské radě pro novou evangelizaci. Ukázalo se totiž, že co do jejích cílů nepanuje úplná shoda. Nám totiž nejde o množství nýbrž o kvalitu – tvrdí francouzský biskup:
„Někdy mám dojem, že se za cíl nové evangelizace považuje početní růst našich církví. Samozřejmě že chceme, aby nás bylo více, chceme mít víc kněží, jáhnů řeholníků a věřících. To ale nemůže být cílem nové evangelizace. Cílem musí být autentičnost svědků a učedníků Krista. Sekularizace má totiž také pozitivní důsledky. Mám na mysli velký duchovní hlad. Vidím to jak u mladých ve své diecézi tak ve Francouzské akademii. Náboženská lhostejnost sice existuje, ale jsou tady i otázky: kdo je Bůh, jak Jej objevit, jak se s Ním setkat, kdo je Ježíš, jak se k Němu modlit? Žijeme v obtížných dobách. Ale podle mne je to doba obnovy křesťanské víry a lásky.“
Biskup Claude Dagens, který je také delegátem francouzského episkopátu pro Synod o nové evangelizaci, podotýká, že paradoxně pozitivní vliv na předávání víry má také stále výraznější přítomnost praktikujících muslimů:
„Dnešní mládež má velmi často muslimské přátele a kolegy. A ukazuje se, že mladí muslimové dokáží obvykle velmi dobře vysvětlit v co věří a v čem spočívá jejich náboženská praxe – například měsíc postu, ramadán. Katolíci s tím naopak mívají velké problémy. Nechci tady glorifikovat islám. Chci ale říci, že jeho přítomnost je pro nás výzvou, abychom i my dovedli jasně a bez červenání říci v koho věříme a jak prožíváme svou víru.“
Hovořil biskup Claude Dagens, jeden z francouzských biskupů, kteří jsou v Římě na návštěvě ad limina.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
