Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Soudci městského státu Vatikán požívají naprosté nezávislosti. Nestojí v přímém vztahu s katolickou církví, která má vlastní tribunály a soudí podle kanonického práva, uvedl prof. Giovanni Giacobbe, promotor spravedlnosti Odvolacího soudu při včerejší tiskové konferenci, která přiblížila z odborného pohledu proces s Paolem Gabriellem a Claudiem Sciarpellettim. První ze jmenovaných je obviněn z krádeže spáchané za přitěžujících okolností a druhý z pomoci při trestném činu krádeže. Závěrečné přelíčení s obžalovanými v kauze úniku důvěrných vatikánských listin začne zítra dopoledne.

Soudní jednání bude probíhat podle vatikánského právně-trestního řádu a je veřejné, zdůraznil vatikánský soudce:

Veřejné v tom smyslu, že veřejnost může být při slyšeních přítomna, přirozeně způsobem slučitelným s průběhem jednání. Televizní či filmové nahrávky nejsou povoleny, protože se střetávají s právem na ochranu soukromí.

Vyšetřující soudce tudíž může rozhodnout i o úplném vyloučení veřejnosti a pokračovat v jednání za zavřenými dveřmi. Ředitel tiskového střediska, O. Federico Lombardi, upřesnil, že přístup bude vyhrazen úzké skupině novinářů. Dva z nich pracují pro vatikánská média – deník L´Osservatore Romano a naši rozhlasovou stanici.
Obžalovaní nebudou před procesem skládat přísahu, zatímco svědci jsou povinni učinit prohlášení, že jejich výpovědi jsou pravdivé. Při jednotlivých jednáních nemusí být Gabriele a Sciarpelletti přítomni a proti možnému tři- a čtyřletému trestu odnětí svobody se mohou odvolat. V případě, že rozsudek nabyde právní moci, nastoupí jeho výkon v italských věznicích (na základě dvoustranných italsko-vatikánských smluv).
Církevní hierarchie ani papež nemohou do procesu přímo zasahovat, vysvětlil prof. Giacobbe:

Ze své osobní zkušenosti promotora spravedlnosti či svého dřívějšího úřadu při vatikánském odvolacím soudu musím říci, že soudcům je vyhrazena maximální nezávislost. Nikdy se mi nestalo, že by na mne někdo vyvíjel tlak k takovému či onakému rozhodnutí. Svatý otec nemůže rozhodování soudu přímo ovlivňovat. Přísluší mu, jako každé hlavě státu, pravomoc udělit milost. Má ještě vyšší pravomoc, kterou bychom mohli definovat jako preventivní. Může zasáhnout, pokud uváží, že by se nějaký proces neměl konat a že by měl být odložen ad acta.

Rovněž výsledky vyšetřování interní kardinálské komise nebudou předmětem jednání, vysvětlil prof. Giacobbe. Stejně tak ale nemá vatikánský tribunál právo požadovat po církevní autoritě jakékoliv dokumenty. Kardinálská komise již předala výsledky svého šetření Svatému otci, avšak její spis dosud nebyl zveřejněn.
Jak v závěru včerejšího brífinku sdělil vatikánský promotor spravedlnosti, Gabrieleho přiznání viny není dostatečným důkazem. Bývalý majordomus Benedikta XVI. by mohl krýt další pachatele. K soudnímu líčení tudíž budou moci být předvoláni jak svědci, kteří byli vyslechnuti již v průběhu vyšetřování, tak případní další noví svědci.
Ve Vatikánu probíhá průměrně kolem třicítky procesů ročně. Ve většině případů se jedná o menší přestupky, jako třeba kapesní krádeže na Svatopetrském náměstí. Větší pozornost vzbudilo vyšetřování v kauze Estermann v roce 1998 (vražda důstojníka Švýcarské gardy a jeho manželky dalším ze švýcarských gardistů). Vzhledem k tomu, že pachatel trestného činu spáchal sebevraždu, obžaloba nebyla nikdy vznesena. Vatikánský soud řešil rovněž případ italsko-švýcarské občanky, které napadla Benedikta XVI. při půlnoční mši svaté o vánocích 2009. Dotyčná žena ovšem kvůli své psychické poruše nebyla schopna nést trestní odpovědnost.

(jag)