Francie.
V diecézi Troyes, asi 150 km jihovýchodně od Paříže, dnes odpoledne kard. Angelo Amato blahořečil zakladatele dvou řeholních institutů – oblátů a oblátek sv. Františka Saleského. Otec Louis Brisson (1817-1904) žil v druhé polovině 19.století. Pocházel ze zajištěné obchodnické rodiny, avšak jeho životním povoláním se stala péče o chudé. Kněžské svěcení přijal ve 23 letech a byl jmenován kaplanem v klášteře Navštívení Panny Marie v Troyes, v jehož řádové koleji začal rovněž vyučovat teologii a přírodní vědy. Přestože se zanícením vědecky bádal a jeho astronomické hodiny později dokonce podrobili zkoumání inženýři amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku, jeho hlavní dílo neslo jinou inspiraci:
Díky svému úřadu se seznámil s myšlením a spiritualitou sv. Františka Saleského. Jeho prvním rysem je hluboká obeznámenost s postavou tohoto světce. Druhým pak apoštolský dynamismus, zejména vůči mládeži. V průmyslovém Troyes založil útulky a dílny pro mladé dělnice. Třetí významný prvek je jeho zakladatelská činnost. V roce 1866 svěřil vedení ženských charitativních děl dvěma bývalým žačkám klášterní školy – Léonii Aviatové, svatořečené v roce 2001 jako sv. Františka Salesie, a Lucii Cannetové. To byl počátek oblátek sv. Františka Saleského, schválených papežem Lvem XIII. roku 1890. Otec Brisson založil také mužskou kongregaci oblátů sv. Františka Saleského. Oba řády se rychle rozvíjely a zakládaly školy, penzionáty, koleje, patronáty a misie ad gentes,
uvedl pro Vatikánský rozhlas prefekt Kongregace pro blahořečení a svatořečení, kard. Angelo Amato. Dodává však, že tento rozvoj prudce zbrzdila první zkouška – uzákonění odluky církve od francouzského státu a následné vyhoštění kněží a řeholních řádů na počátku 20. století. Otec Brisson, který vzhledem k vysokému věku neodešel do exilu, se stáhl do své rodné obce Plancy. Umírá v 91 letech, 2. února 1908. Pětačtyřicet let po jeho smrti se osmiletý ekvádorský chlapec stává obětí silniční nehody, při které utrpí několikanásobnou zlomeninu nohy. Sestry oblátky prosí za jeho uzdravení na přímluvu svého zakladatele, O. Brissona, v modlitební novéně. Ačkoliv podle lékařského verdiktu chlapec neměl již nikdy chodit, stává se v dospělém věku letcem. Právě tento zázrak neočekávaného a definitivního uznavení vedl k dnešní beatifikaci francouzského kněze.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
