Řím.
Dnes odpoledne, ve čtvrtek 13. května od 15.30, se konala na Papežském východním institutu v Římě konference na počest bývalého žáka a emeritního profesora institutu kardinála Tomáše Špidlíka.
O průběhu a významu této události referuje moderátor setkání a profesor Východního institutu Richard Čemus:
"Je to poprvé v historii Papežského orientálního ústavu, založeného r. 1917, co profesor tohoto ústavu byl jmenován kardinálem. Takové cti se doposud žádnému učiteli tohoto institutu, spojeného s Gregoriánskou universitou, nedostalo. A to byl dostatečný důvod k tomu, aby Papežský orientální ústav uspořádal akademické odpoledne, akademický akt, k poctě pana kardinála Špidlíka. Myslelo se, že nejlepší způsob jak ho poctít by bylo mezinárodní symposium s účastí ekumenickou, a to se nám skutečně podařilo. Takže dnes odpoledne se v prostorách Papežského orientálního ústavu setkalo mnoho církevních a světských autorit. Vystoupili zejména významní profesoři jako Vasilios Pseftongás z řecké Soluně, bývalý student patera Špidlíka, který s ním zůstal spojen v hlubokém přátelství po všechna ta léta. Dále profesor Karl Christian Felmi, emeritní profesor university v Erlangenu a jistě největší znalec křesťanského východu v rámci německého protestantismu.
Vystoupil i prof. Karel Mácha ? český filosof, který učil na státní universitě v Mnichově, Evgenij Michailovič Vereščagin, ruský pravoslavný slavista, a Ioan Ica, rumunský pravoslavný teolog z města Sibiu. Všichni se vyjádřili k dílu a k osobnosti otce Špidlíka a je zajímavé, jak všechny příspěvky, ačkoliv měly různý pohled, se navzájem harmonicky prolínaly, totiž, že vědecká činnost patera Špidlíka není odmyslitelná, oddělitelná od jeho lidského postoje, čehož si zejména pravoslaví nesmírně cení a tím si vlastně získal jejich srdce. Ekumenismus není postaven pouze na přesném definování rozdílů problémů, které je potřeba nějakým způsobem sladit, ale velice úzce souvisí i s postojem těch, kteří v tomto dialogu jsou zaangažováni, a toto byla a je bezesporu silná stránka kardinála Špidlíka a velice si toho cení.
Další téma, které zaznělo téměř ve všech příspěvcích, bylo evropské téma. Rektor Papežského východního institutu již v úvodní zdravici poukázal na to, jaká to je šťastná okolnost, že symposium kardinála Špidlíka se uskutečňuje pár dní po vstupu deseti nových členů do evropského společenství. Kardinál Špidlík se vždy snažil stavět mosty, jako skutečný pontifex, mezi východem a západem Evropy a ekumenismus přispívá ke sjednocení Evropy i po duchovní stránce a všichni jsou dnes zajedno, že se Evropa nemůže sjednotit pouze na základě ekonomických a politických faktorů, ale že potřebuje mít duši a právě ekumenismus v tomto směru tu duši Evropě dává.
V tom smyslu byl zvlášť významný příspěvek rumunského pravoslavného teologa, jež poukázal na to, jak kardinál Špidlík svým vědeckým dílem a svým postojem ukázal cestu do budoucnosti, cestu po které je třeba jít, aby skutečně došlo ke sjednocení, nebo alespoň k významnému sblížení církví; že jeho dílo a jeho postoj dokonce pomáhá samotným pravoslavným lépe poznat sami sebe a cenit si toho, co je v jejich tradici zvlášť velkým přínosem pro Evropu.
Na závěr bych chtěl poukázat na příspěvek profesora Máchy z Mnichova, jež je filosof, sociolog a snad by se dalo říci "filosof náboženství", tedy badatel, rigorózní filosof, který si ale uvědomuje, že víra a rozum se musí spojit a není náhodou, že svému Opus magnum, což je čtyřdílná filosofie o českých zemích zahrnující deváté až dvacáté století, dal právě název Víra a rozum. Bylo vidět, jak se shodne s kardinálem Špidlíkem právě na tom, že čistá ratio - čistý rozum nevede k poznání, ale že poznání musí být integrální, tedy, jak to vyjadřuje kardinál Špidlík, člověk poznává nejen rozumem, ale také srdcem."
Připravil: Jiří Sýkora
(RaVat)
odeslat článek
vytisknout článek
