Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Promotor spravedlnosti prof. Piero Antonio Bonnet dnes zveřejnil obžalobu bývalého papežského majordoma Paola Gabrieleho v souvislosti s únikem důvěrných dokumentů a postoupil obžalovaného soudu. Gabriele byl původně obviněn ze série celkem devíti trestných činů, včetně hanobení státních institucí, nactiutrhání a porušení státního tajemství. Předběžné vyšetřování se nakonec uzavřelo obžalobou z jediného trestného činu – krádeže za přitěžujících okolností. Gabrielemu za ni hrozí trest odnětí svobody od 1 roku do 6 let. Před vatikánský tribunál nepředstoupí dříve než 20. září tohoto roku. Dalším obviněným v tzv. kauze vatileaks je zaměstnanec státního sekretariátu, počítačový technik Claudio Sciarpelletti. Italský občan a vatikánský zaměstnanec figuruje ve vyšetřování jako známý a přítel obžalovaného Gabrieleho, nikoliv jako komplic. Vzápětí po zadržení Gabrieleho byla 25. května provedena prohlídka v Sciarpellettiho kanceláři, kde vatikánská stráž zajistila další obálku s uniklými dokumenty. Některé z nich publikoval ve své knize pod titulem „Jeho Svatost“ italský novinář Gianluigi Nuzzi („Sua Santitá“, nakl. Chiarelettere). Sciarpelleti strávil jednu noc ve vazbě a poté byl propuštěn na svobodu. Zpráva vyšetřujícího soudce zdůrazňuje jeho okrajovou úlohu v přechovávání zcizených dokumentů a kvalifikuje jeho vinu jako pomoc při trestném činu. V případě Sciarpelletiho lze tedy počítat s minimálním či nulovým trestem.

Zveřejnění obsáhlého, téměř čtyřicetistránkového dokumentu vatikánského promotora spravedlnosti doprovázela více než dvouhodinová tisková konference mluvčího Svatého stolce, O. Federica Lombardiho. Italský jezuita při ní analyzoval některé další detaily obžaloby. Zdůraznil, že několikaměsíční předběžné vyšetřování bylo pozdrženo vypracováním dvou nezávislých psychologicko-psychiatrických posudků obviněného Gabrieleho. Vyplývají z nich osobní pohnutky bývalého majordoma, který si podle odborníků musel být plně vědom svého jednání. Dle znaleckých posudků totiž jeho osobnost nevykazuje žádné patogenní rysy. Obžalovaný nemotivuje svůj čin ekonomickými zájmy, nýbrž údajným vyšším posláním. Gabriele se považoval „za vyslance Prozřetelnosti a Ducha svatého“, který má "přivést církev na správnou kolej“. Majordomova „infiltrace“, jak ji sám nazývá, rovněž souvisí s jeho oblibou tajných zpravodajských služeb. Osobní zájem o intelligence je tedy dle výslechů druhým důvodem protiprávního činu, jehož nezákonnost obžalovaný plně přiznává.

Mezi neuspořádaným kvantem nakopírovaných dokumentů, odhalených při domovní prohlídce u bývalého majordoma, se nicméně našly tři zcizené předměty odlišné povahy – šek na sto tisíc euro, věnovaný na papežovu charitu guadalupskou katolickou univerzitou sv. Antonína, pravděpodobně zlatý valoun a vzácný benátský tisk Aeneidy ze 16. století. Gabriele je označil za „zapůjčené“. Jako vysoce sporné se jeví Gabrieleho chování vůči papežské rodině, před kterou – a zejména před osobním sekretářem Svatého otce, Mons. Georgem Gänsweinem - zprvu kategoricky popřel svou krádež. Stalo se tak dva dny po knižní publikaci zcizených dokumentů, 21. května 2012. O majordomově činnosti přitom již několik měsíců předtím věděl Gabrieleho „duchovní otec“, který ve spise vystupuje pod písmenem B. Poté, co bývalý majordomus dojednal předání dokumentů italskému novináři Nuzzimu na několika schůzkách v průběhu listopadu 2011 až ledna 2012, okopíroval všechny odcizené listiny a předal je svému „duchovnímu otci“. Ten podle své výpovědi krabici s dokumenty spálil, neboť – jak uvádí – věděl, že se jedná o plod nelegitimní a nepoctivé činnosti a obával se, že by obsah krabice mohl být zneužit rovněžtak neoprávněným způsobem.

Již na základě této výpovědi je tudíž jisté, že dnešní obžalobou vyšetřování v kauze vatileaks v žádném případě nekončí. Na tuto skutečnost opakovaně upozornil také ředitel Tiskového střediska Svatého stolce při dnešním brífinku. A konečně ji potvrzuje rovněž promotor spravedlnosti Bonnet ve svém dnešním dokumentu, když píše: „Šetření ještě nevrhlo plné světlo na všechny členité a propletené události, které jsou předmětem tohoto složitého vyšetřování, rozbíhajícího se do mnoha stran.“

Jak se k dnešnímu částečnému výsledku vyšetřování staví Svatý otec a jím ustavená kardinálská komise? Odpovídá O. Federico Lombardi:

„Je tu zřejmý záměr Svatého otce nezasahovat do práce vatikánského soudnictví, respektovat jeho práci a její výsledky i časové rozvržení. Z tohoto důvodu se papež k tématu vůbec nevyjadřuje. Tím nemůžeme do budoucna jeho intervenci vyloučit – Svatému otci zůstává právo kdykoliv do šetření zasáhnout.

uzavírá ředitel tiskového střediska Svatého stolce, O. Federico Lombardi.

(jag)