Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Prefekt Kongregace pro evangelizaci národů tento měsíc navštívil dvakrát africký kontinent. Hlavním důvodem týdenního pobytu ve Středoafrické republice bylo svěcení čtyř nových biskupů, které Svatý otec jmenoval v květnu tohoto roku, vysvětluje pro naši rozhlasovou stanici kard. Fernando Filoni:

„Tamní církev postrádala čtyři biskupy, včetně arcibiskupa hlavního města Bangui. Proto bylo svěcení velmi očekávané a účastnily se ho tisíce věřících, včetně prezidenta republiky, ministerského předsedy a dalších státních představitelů.“

V čele Středoafrické republiky stojí François Bozizé, bývalý náčelník generálního štábu, který do prezidentského úřadu nastoupil po státním převratu před necelými deseti lety. Od té doby byl ve své funkci dvakrát potvrzen, naposledy před rokem téměř 65 procenty hlasů. Kardinála Filoniho přijal 20. července:

„ Hlava státu mi opakovaně děkovala za práci našich misionářů, kněží a řeholníků. Vyjádřil svůj obdiv nad katolickým školstvím – polovinu škol, zejména základních, ale i středních, zde spravují farnosti. Prezident také ocenit práci našich zdravotních středisek a nemocnic, které se ujímají nejchudších lidí, a povzbuzoval katolickou církev, aby, pokud může, se angažovala ještě víc...",

říká italský kardinál. Přestože se ve Středoafrické republice ke katolické církvi hlásí asi čtvrtina obyvatelstva, společnost na ni pohlíží s velkou úctou. Jistě i proto, že symbolem boje proti kolonialismu ve čtyřicátých a padesátých letech minulého století byl katolický kněz Barthélemy Boganda. Středoafrická republika náleží k deseti nejchudším zemím světa s neexistujícím průmyslem a padesátiprocentním negramotností. Průměrná délka života činí pouhých 45 let.

„Církevní charitativní práce je zde navýsost důležitá a potřebná. K chudobě se druží tropické nemoci i Aids. Mnoho dětí žije na ulici, protože je rodina nemůže uživit. Navštívil jsem několik dětských domovů, které jsou skutečnými oázami pro děti, které zde nacházejí rodinu. Láska, s kterou mne tamní děti vítaly, patří mnoha nejmenovaným dárcům, bez nichž by tato díla neexistovala a bez kterých by tyto děti vůbec neměly šanci přežít.“

Třebaže většina středoafrického obyvatelstva stále vyznává přírodní náboženství, katolická církev roste. Nikoliv bez obtíží – misionářům konkurují Svědci Jehovovi a jiné sekty. Pastoraci kladou překážky také povstalecké skupiny – do jejich rukou padl před necelými dvěma měsíci biskup diecéze Bambari, Mons. Eduard Mathos, když jel udílet svátost biřmování. Změny jsou nicméně patrné.

„Před padesáti lety na koncilu zastupovali africkou církev téměř výlučně západoevropští misionáři. Dnes můžeme konstatovat, že 90 procent biskupů a kněží je lokálních. Tvář církve v Africe se tedy za poslední půl století podstatně změnila,“

uzavírá kard. Fernando Filoni, prefekt Kongregace pro evangelizaci národů a Hlavní rady Papežských misijních děl.

(jag)