Vatikán.
Náboženství dovoluje rozpoznat v druhém bratra v lidství. Možnost poznávat Boha v plné svobodě přispívá k formování vnitřně silných osobností, schopných budovat společnost, v níž střízlivost a pravé bratrství převáží nad lhostejností, egoismem, nad plýtváním, touhou po zisku a vytlačování některých na okraj. – Benedikt XVI. to zdůraznil v promluvě k velvyslancům Etiopie, Malajsie, Irska, Fiji a Arménie, kteří dnes předali ve Vatikánu své pověřovací listiny.
Papež promluvil o potřebě solidarity ve světě, který nové komunikační prostředky činí menším než byl dříve. Zmínil některé problémy zasahující globální světovou populaci, jako velké migrační pohyby, přivádějící lidi do měst, ekonomickou krizi dopadající zejména na početnější rodiny, stále větší počet lidí žijících v osamění, vyloučeni ze sociálních kontaktů. „Když bída koexistuje s příliš velkým bohatstvím, vzniká pocit nespravedlnosti, který se může stát zdrojem revolty. Proto mají jednotlivé státy bdít nad tím, aby sociální zákony nezvyšovaly nerovnosti a dovolovali každému žít důstojný život,“ nabádal diplomaty Benedikt XVI. Rozvoj, na který aspiruje každý národ, musí brát v potaz člověka v jeho celistvosti a nikoli jen ukazatele ekonomického růstu – pokračoval papež. Jak dodal, zkušenost s mikrokredity a dalšími iniciativami posilujícími rovnost ukazuje, že smířit ekonomické cíle se sociálním řádem, demokracií a respektem k přírodě je možné.
V závěru papež upozornil na stále více se rozmáhající nový druh bídy, totiž na duchovní chudobu, která zatemňuje rozdíl mezi dobrem a zlem stejně jako rozdíl mezi osobními zájmy a společným dobrem. Projevuje se snadným přilnutím k módním proudům a rezignací na nezbytnou kritickou reflexi. Zavádí zejména mladé lidi do klamných rájů návyků, konzumismu a materialismu, které nejsou s to naplnit srdce člověka, stvořeného pro věčnost. „Největší chudobou je totiž nedostatek lásky,“ řekl papež v promluvě k novým velvyslancům, a vyslovil podporu projektům na podporu rodin a vzdělání, které oživují duchovní dimenze člověka, neboť „lidská bytost se rozvíjí tehdy, když prospívá na duchu“ (Caritas in veritate, 76).
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
