Německo.
Neorganizovat zasedání, ale modlit se; nepsat memoranda, nýbrž klečet před svatostánkem – prelát Wihlem Imkamp, duchovní správce mariánského poutního místa Maria Vesperbild, načrtl pro březnové vydání Vatikánského magazínu (
Vatican Magazin) návrh programu k Roku víry. Katolické výbory a svazy jsou široké veřejnosti zcela neznámé, interní procesy dialogu v německé církvi už dávno nemají styčné body se společenskou realitou, zdůrazňuje německý duchovní. Jeden z největších německých filosofů současnosti, Robert Spaemann, poukázal na to, že uskupení, kněží i laici, platící za „konzervativní“, jsou z tohoto procesu vyloučeni a často dokonce šikanováni, uvádí O. Imkamp. Celý proces dialogu je reálná satira, velmi nákladný školní příklad sebevztahovačnosti. „Svéprávný“ laik je velice často pouhým reproduktorem „velkých“ teologů, kteří by si přáli jinou církev. Elán nové evangelizace a nadšení mnohých laiků je a bylo něco velkolepého, pokračuje prelát, avšak bez náležitého doprovodu učitelským úřadem církve je zde riziko vzniku čistě pocitového náboženství, které si pak samo utváří své rituály a svá dogmata.
Důležitým prvkem nové evangelizace je naopak lidová zbožnost, zdůrazňuje poradce několika vatikánských dikasterií. S lidovou zbožností se pojí názornost, na níž u nové evangelizace podstatně záleží, vysvětluje německý kněz. Lidová zbožnost vytváří sakrální kulturu. Papež při svých pastoračních cestách navštěvuje pravidelně mariánská poutní místa. Tento postoj Svatého otce ukazuje, že prostá mysl, kterou si často s lidovou zbožností spojujeme, a intelektuálnost si nemusí protiřečit. Kubánští biskupové vyhlásili v souvislosti s výročím mariánského zjevení v Cobre jubilejní mariánský rok – bylo by více než smysluplnné vyhlásit mariánský rok rovněž v Německu, domnívá se O. Imkamp. To by se ovšem jeho středem musela stát skutečně Matka Boží, a nikoliv nějaká její genderově teologicky korektní feministická interpretace.
Co tedy doporučuje německý kněz katolíkům, kteří chtějí dobře prožít rok víry? Ranní a večerní modlitbu, návštěvu nedělní mše svaté, modlitbu před jídlem, jednou za měsíc zpověď a návštěvu poutního kostela – pokud možno s celou rodinou, aby se tento výlet spojil také s pozitivním zážitkem pro děti, uzavírá prelát Wilhelm Imkamp v březnovém čísle Vatikánského magazínu.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
