Řím.
„Začne-li se církev vztahovat sama k sobě, roznemůže se,“ je přesvědčen kardinál Jorge Mario Bergoglio, arcibiskup Buenos Aires, s nímž vedl rozhovor redaktor
internetového deníku Vatican Insider během jeho návštěvy v Římě, kde se účastnil kardinálské konzistoře, na níž se hovořilo o nové evangelizaci.
„Vztahovat se k sobě samé je v případě církve projev duchovní nemoci, které je třeba se varovat,“ domnívá se dále argentinský kardinál. „Normálně církev existuje jako misijní společenství. Musíme proto vycházet ze sebe a přinášet poselství Krista druhým. Proto hledáme kontakt s rodinami, které nenavštěvují kostel. Místo abychom byli jenom církví, která, byť s otevřenou náručí, čeká a přijímá ty, kdo přicházejí, my se snažíme být církví, která vychází ze sebe, jde k lidem, kteří s ní nemají kontakt, neznají ji nebo z ní odešli a je jim lhostejná. Organizujeme misie na veřejných prostranstvích, kde se pohybuje hodně lidí, modlíme se, slavíme eucharistii, nabízíme svátost křtu, který po krátké přípravě udílíme. Takový je styl celé diecéze i farností. Kromě toho se snažíme oslovit i vzdálené lidi pomocí digitální prostředků, internetu apod.“
Kardinál Bergoglio pak na otázku týkající se různých pnutí a tření uvnitř církve odpověděl, že už mezi prvními učedníky církve existovalo napětí a je patrné i při četbě Nového zákona. „Nesrovnalosti a střety se v církvi vyskytují od počátku a neměly by nás pohoršovat. Kardinálská hodnost je služba a nikoli chlouba. Domýšlivost a chvástání jsou výrazem světské spirituality, která je v církvi tím nejhorším hříchem, jak to říká Henri De Lubac v Meditacích o církvi. Světská duchovnost je vlastně jakýsi náboženský antropocentrismus, který nese určité znaky gnosticismu. Kariérismus a snaha o postup je součástí této světské spirituality. Kdo však propadne chlubivosti v onom vztahování se k sobě samému, skrývá v sobě obrovskou bídu. Často to vysvětluji příkladem páva, který je při pohledu zepředu nádherný. Pokud jej však obejdeme a podíváme se zezadu, ukáže se celá realita.“
"Při pohledu na nedostatky a určité hříchy v církvi, pokračuje dále argentinský kardinál, je třeba neztratit ze zřetele kvality a svatost mnoha mužů a žen, kteří i v dnešní církvi působí. Nesmím být pohoršen chybami některých lidí, protože církev je moje matka. Na nedostatky a hříchy musím hledět jakobych viděl nedostatky a chyby svojí maminky. A když vzpomínám na ni, přichází mi na mysl především spousta krásných a dobrých věcí, které vykonala, nikoli její nedostatky či chyby. Matku brání srdce naplněné láskou dřív než samotná slova. Kladu si otázku, zda v srdci těch, kteří přejímají onu dynamiku skandálů, je vůbec přítomna láska k církvi. Když se dívám např. na římskou kurii, pokračuje kardinál Bergoglio, vidím, že je to instituce služby, organismus, který mi slouží. Někdy se objeví nedobré zprávy, často zesílené a někdy i manipulované snahou skandalizovat. Žurnalistům hrozí riziko, že někdy podlehnou jakési koprofilii a budou tak navádět ke koprofagii. To je ostatně častý hřích, který poznamenává mnohé – vidět stále jen to špatné, a nikoliv to dobré. Římská kurie má jistě svoje nedostatky, ale zdá se mi, že se příliš málo zdůrazňuje svatost mnoha zasvěcených osob i věřících laiků, kteří tam pracují,“ reaguje na neustávající kampaň italských médií kolem Vatikánu arcibiskup Buenos Aires, kardinál Jorge Mario Bergoglio.
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
