Řím.
V hlavních italských médiích již několik měsíců probíhá souvislá kampaň, týkající se interních záležitostí Vatikánu a Svatého stolce. Zprvu to bylo podružné téma: překvapivé jmenování jednoho z monsignorů apoštolským nunciem ve Spojených státech spojené s podezřením neprůhledného hospodaření městského státu Vatikán, v jehož správní instituci tzv. governatorátu do té doby působil; potom navázalo mediální obvinění vatikánské banky (IOR) z recyklace peněz a nakonec anonymní dopis s razítkem státního sekretariátu hovořící o spiknutí proti papeži, které má vést v průběhu jednoho roku k jeho odstranění. Ke všem těmto mediálním produktům se vyjádřil governatorát městského státu Vatikán a tiskové středisko Svatého stolce, přičemž obvinění formulovaná sdělovacími prostředky byla odmítnuta a bylo poukázáno na jejich neopodstatněnost a zmatečnost. V souvislosti s poslední aférou dopisu opatřeného razítkem státního sekretariátu, ale i dalších soukromých dopisů adresovaných papeži, zveřejnil v pondělí večer generální ředitel Vatikánského rozhlasu
P. Federico Lombardi následující úvahu:
„Všichni si musíme umět zachovat pevné nervy, nikdo se dnes už ničemu nemůže divit. Americká administrativa měla svůj wikileaks, Vatikán má nyní také svůj „leaks“, totiž únik dokumentů, které se snaží vytvářet zmatek a rozruch a uvádět tak do špatného světla Vatikán, církevní správu i církev samotnou.
Je proto třeba klid, chladnou krev a hodně používat rozum, o což se ne všechna média snaží. Jde o dokumenty, které mají různou povahu a váhu a vznikly různých situacích a dobách. Něco jiného jsou diskuse o lepším hospodaření governatorátu, což je instituce zabývající se materiálními aktivitami; a něco jiného právní a normativní předpisy, o kterých se diskutuje a je normální, že o nich panují různé názory. Další věcí jsou pak scestné úvahy, které nikdo, kdo má zdravý rozum, nepovažuje za seriózní, jako byly ty nedávné o komplotu proti papeži. Pravdou však je, že spojí-li se všechny tyto věci dohromady, vytváří se zmatek. Seriózní informace by měla rozlišovat jednotlivé otázky a chápat jejich odlišný smysl. Je evidentní, že ekonomické aktivity governatorátu musí být spravovány moudře a důkladně. Jasné je, že také vatikánská banka (IOR) a finanční aktivity musí být prováděny korektně podle mezinárodních norem proti recyklaci. Toto jsou naprosto zřejmé indikace papeže. Naproti tomu je jasné, že příběh o komplotu, kterým je papeži usilováno o život, jak jsem již dříve řekl, je blábol a ztřeštěnost a nezasluhuje si, aby byl brán vážně.
Jistě je však něco smutného na tom, že jsou nekalým způsobem vynášeny interní dokumenty a je tak vyvoláváno zmatení. Odpovědnost je na obou stranách. Především na straně toho, kdo tyto dokumenty poskytuje, ale také toho, kdo je používá za účelem, který nemá nic společného s láskou k pravdě. Musíme se tedy vzepřít a nenechat se pohltit vírem zmatků, který si přejí zlovolníci a zachovat si schopnost rozumné úvahy.
V určitém smyslu - a to je starobylý postřeh lidské a duchovní moudrosti – jsou ty nejsilnější útoky znamením toho, že ve hře je něco důležitého. Na celou řadu útoků proti církvi v souvislosti s tématem sexuálních deliktů byla dána správná odpověď, totiž seriózní a hluboce prozíravá obnova. Nikoli krátkodechá odpověď, ale očištění a obnova. Nyní jsme vzali situaci znovu do svých rukou a rozvíjíme silnou strategii uzdravení, obnovy a prevence pro dobro celé společnosti.
Zároveň je známo, že jsou vytvářeny seriozní záruky opravdové transparentnosti fungování vatikánských institucí také z ekonomického hlediska. Byly publikovány nové normy. Byly otevřeny kanály mezinárodních kontrolních vztahů. Nyní se však různé nedávno zveřejněné dokumenty snaží toto všechno zdiskreditovat. Zavilost, která se tu objevuje, dosvědčuje, že jsou to věci důležité. Kdo si myslí, že papeže a jeho spolupracovníky od tohoto postoje odradí, mýlí se a klame sám sebe.
Pokud jde o otázku údajných mocenských bojů na konkláve, které se bude někdy v budoucnu konat, chtěl bych poukázat na to, že papežové zvolení v tomto století byli vždycky osobnosti vysokých a neoddiskutovatelných duchovních kvalit. Je jasné, že se kardinálové snažili a budou snažit zvolit někoho, kdo si zaslouží respekt Božího lidu a bude moci sloužit lidstvu naší doby s velkou morální a duchovní autoritou. Interpretace interních mocenských bojů závisí z velké části na morální neotesanosti toho, kdo je vyvolává, vede a často není schopen vidět nic jiného. Kdo věří v Ježíše Krista naštěstí ví, že ať už se dnes říká nebo píše v médiích cokoli, jsou opravdovými starostmi těch, kdo v církvi nesou odpovědnost, spíše vážné problémy lidstva dneška a zítřka. Nikoli pro nic za nic věříme a mluvíme také s pomocí Ducha svatého.“
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
