Itálie.
Nejstarší a nejprestižnější římská hudební instituce Akademie sv. Cecílie (Accademia Nazionale Santa Cecilia) zařazuje do své abonentní symfonické řady díla sakrální hudby poměrně často. Po Händelově Mesiáši a Mozartovu Requiem si letos mohli posluchači vyslechnout monumentální a vzácně prováděné oratorium rakouského skladatele třicátých let minulého století Franze Schmidta. „Kniha sedmi pečetí“ (
Das Buch mit sieben Siegeln) je dílo inspirované biblickou knihou Zjevení sv. Jana, které mělo premiéru ve Vídni v roce 1938. V Římě bylo oratorium uvedeno naposledy roku 1957 za přítomnosti papeže Pia XII. Rakouský dirigent
Leopold Hager, který s římskými akademiky dílo nastudoval, pro Vatikánský rozhlas přibližuje Schmidtovu skladbu:
„Dílo navazuje na tradici, vycházející z Bachových oratorií a pokračující v Haydnovi, Mendelssohnovi a Händelovi a ústící do dvacátého století, aniž by se Schönbergem a Bergem sledovalo dodekafonickou linii. Inspiruje se skladateli jako byli Elgar, Pfitzner či Schreker; je tu samozřejmě trochu slyšet i Mahler a Richard Strauss“,
vysvětluje dirigent Leopold Hager a upozorňuje na dramatičnost novozákonní látky. Při své práci se sborem a orchestrem usiloval o pozornou interpretaci textu, dodává:
V Apokalypse nakonec nalézáme úplně všechno – zemětřesení, válku, smrt , politické aspekty. Text oratoria je vysoce dramatický, vyjadřuje strach lidí před válkami a katastrofami, které se každodenně opakují. A nezáleží na tom, zda v Sýrii či na jakémkoliv jiném místě. Proto je toto dílo nesmírně aktuální a také lidské – vnímáme všestrannost člověka, včetně jeho vztahu k Bohu a náboženství...,
říká pro Vatikánský rozhlas salzburský dirigent. „Knihu sedmi pečetí“ letos provede také Česká filharmonie s Pražským komorním sborem pod taktovkou Manfreda Honecka 19. a 20. dubna v pražském Rudolfinu. Římští posluchači se v postní době zase mohou těšit na Dvořákovu Stabat Mater.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
