Nový portál Vatikánského rozhlasu

Itálie. Druhá komora italského parlamentu nedávno odhlasovala rezoluci týkající se evropské zahraniční politiky Itálie, v níž jsou výslovně zmíněny židovsko-křesťanské kořeny evropské civilizace. Pro Vatikánský rozhlas komentuje otázku kořenů Evropy prof. Joseph Weiler, který je židovské národnosti a vyučuje evropské právo na New York University:

„Mělo by to být úplně normální. Rezoluce odráží historicko-kulturní situaci, kterou všichni znají: kořeny evropské civilizace jsou Athény a Jeruzalém. Divné je, že to někdo popírá, odporuje tomu a nachází v takovéto zmínce něco pohoršujícího. Kdyby někdo například řekl, že kořeny Evropy jsou řecko- římské, nikdo by nic nenamítal, protože je to jasné. Nikdo by nenamítal, že tím jsou vylučováni třeba Peršané nebo Indiáni, protože je zkrátka jasné, že jeden z pilířů evropské reality je řecko-římský. Když se však mluví o židovsko-křesťanské tradici, někteří protestují, ale ve skutečnosti je to také jasné. Jde o kulturně-historickou povahu Evropy. Podle mne je tedy normální, že alespoň v Itálii jsme zaujali zdravý postoj. Nikdo, ani agnostici, ani ti, kteří se nehlásí k židovsko-křesťanské tradici, nemají proti čemu protestovat, protože toto je Evropa.“

Je podle Vás nyní vhodná chvíle k tomu, aby se zdůrazňovalo, že identitou Evropy nemůže být jenom euro, ekonomie, ale že je třeba se odvolávat na tyto duchovní a tedy židovsko-křesťanské kořeny?

„Evropa je mnohem více než ekonomická skutečnost. Sami zakladatelé De Gasperi, Adenauer, Schuman – všichni byli katolíky. Jejich vize nebyla jenom ekonomická. Měli duchovní vizi v plné šíři lidství. Sám Monnet řekl, že Evropa není jenom koalice mezi státy, ale mezilidská jednota. Duchovní a mravní zřízení Evropy je vždycky důležité a zvláště v době krize. Mluvilo se o solidaritě, ale jakmile došlo na placení, solidarita se vytratila. Toto je shnilý plod Evropy nahlížené jenom ekonomicky, materialisticky. Nyní vidíme účinky takovéto vize. Je proto správné dovolávat se duchovních, židovsko-křesťanských kořenů, ale také připomenout, že jsou i jiné, protože jsme přijali hodně také od Athén a z osvícenství. V této chvíli je však nezbytné připomenout, že je zapotřebí charity, lásky a milosti – také to je součástí základů evropské civilizace.“

Čím podle vás přispělo židovství a křesťanství?

„Nejdůležitějšími věcmi je za prvé to, že svět, ve kterém žijeme, není jenom hmota, „cílem“ člověka není jenom zisk, osobní profit; a že tedy dávat je důležité stejně jako brát. Neexistují jenom práva, která jsou velmi důležitá, což víme z dějin základních práv člověka. Židovsko-křesťanské zřízení ukazuje také na základní povinnosti jedince vůči společnosti. Např. v knize Leviticus v 19. kapitole je popsána krásná vize společnosti, která pečuje o chudé, a přitom vůbec nemluví o právech, ale jenom o povinnostech. Toto je důležitý přínos židovsko-křesťanského myšlení do naší civilizace: odpovědnost jedněch vůči druhým, nejenom právo, ale také solidarita. Ve chvíli krize je třeba přemýšlet o tom, jaké jsou moje povinnosti vůči druhým, nikoli moje práva ve vztahu k druhým.“

Říká prof. Joseph Weiler, který je židovské národnosti a vyučuje evropské právo na New York University.

(mig)